SK Španielka Řepy - PVC 2:3 (-20,-13,15,16,-10)

Sám vždycky říkám, že je nejlepší napsat zápis hned po utkání, zvlášť pokud je dlouhá pauza. Dříve mi 20 dní přišlo jako krátká doba, ale mozek už stárne, takže dnes nečekejte žádné přehnané faktografie.

Řepská hala, která je pro některé skoro stejně daleko jako Kutná Hora, je sice krásně prostorná, ale pro nahrávače fakt na houby, jelikož tam jsou hrozně nepříjemná světla. Zároveň vysoký strop a 5 metrů volného prostoru kolem hřiště vybízí ke kvalitní hře v poli (bohužel ta se během zápasu tentokrát moc nekonala).

Za zmínku stojí určitě příchod. Včas byli na zápase pouze Jirka, Helvi a Mates. Já, Balík a Matěj jsme přišli všichni pozdě, takže o rozcvičce se nedalo mluvit. Pokud čekáte ještě další jména z naší široké soupisky a jste přitom pravidelnými čtenáři našich zápisů, tak jste naivní… Jelikož blokař z povolání byl pouze jeden, na blok se nominoval Balík.

Kupodivu absence rozcvičky (nebo možná její přepálení ze strany Řep, kterých bylo aspoň 10 ks – vzpomínáme na tebe, Vítku) se ukázalo v prvním setu asi jako rozhodující. My jsme moc dobře nehráli, ale to, co předváděly Řepy, místy ani nebyl volejbal. Nešlo jim vůbec nic, a tak jsme první set v klidu vyhráli.

Druhý set jsme se dostali na provozní teplotu a Řepy hrály pořád stejně, takže výsledek se 13 body na jejich kontě ani není potřeba komentovat. Bohužel už během druhého setu se ukázalo, že Matěj těžce oddechuje. O přestávce z něj vylezlo, že přechází nějakou nemoc, je nadopovaný prášky (které přestávají působit) a že skoro nemůže chodit. Takže další dva sety jsme se rozhodli hrát „bez Matěje“.

Bohužel v kombinaci s tím, že Řepy zvolily asi jedinou věc, co mohly (začaly riskovat servis) a docela jim to fungovalo, se nám zhoršil příjem a mohli jsme pak chodit jen hlavním kůlem. Řepy to za chvíli zjistily, stavěly dobře bloky a zlepšily se v poli. Výsledkem bylo, že další dva sety jsme dost jednoznačně projeli zase my, a šlo se do tiebreaku.

Matěj se na něj dva sety šetřil a prohlásil, že je ready. Tiebreak byl asi jediný set, kdy obě strany v zápase hrály dobrý volejbal. Dlouho se pouze sideoutovalo, ale v druhé půlce setu jsme o pár bodů odskočili a nakonec urvali vítězství na svou stranu.

Vzhledem k průběhu dobré 2 body.

Poučení pro příště: Pokud jste „skoro“ neschopní hrát, tak i když jste šestý, napište to. Bohužel se nám tady rozmáhá nešvar, že lidi na zápas nechodí, i kdyby teoreticky mohli, a tak nevíme, kdo by vás mohl zastoupit.

A ještě na závěr: klobouček dolů před Matějem. V tomhle stavu vůbec přijít na zápas je příkladné (zároveň je ale fakt kravina jít víkend předtím hrát Duklu).

tyky