VSK Přírodní vědy UK Praha

Kdyz jsem si na Budějovické zadal do Waze „Na Chobotě 125“ a ukázalo mi to vzdálenost 26 km, tak mne napadlo, jak je možné, že takový tým hraje přebor Prahy a nikoliv Středočeského kraje, protože tam svojí polohou jednoznačně patří. Při vědomí této skutečnosti mnoho hráčů raději zbaběle zvolilo neúčast (a teď nemám na mysli nikoho konkrétního, ba ani Lesíka). Sešli jsme se tedy v počtu 7 kusů a coby náhradní kapitán jsem se rozhodnul, že si všichni musejí pořádně zahrát, když už museli absolvovat ty galeje s cestou (aka Sodův vlhký sen).

S velkou časovou rezervou před dalším zápasem se pokusím shrnout poslední zápas minulé sezóny, která byla díky virům skoro tak zajímavá jako tento zápis. Problém je, že výsledek (stejně jako několik dalších) se ani po dvou měsících neobjevil ve VISu, takže těžko říct, jak to dopadlo. Podle interních propočtů jsme už před zápasem věděli, že nás o první místo nemůže nikdo připravit (i když dva měsíce po skončení soutěže jsme stále třetí), ale i tak jsme nasadili nejsilnější možnou sestavu, kdy smečaři byli na smeči, blokaři na bloku a nahravač někde mezi nimi.