Blog uživatele Jose

Za krásného slunečného počasí jsme se sešli v počtu 9 kusů k zápasu se soupeřem, který sice dorazil v 7 lidech a 10 minut před zápasem, nicméně předváděl (spolu s Technikou) asi nejvolejbalovější výkon v 2. třídě. Snažili se hrát středem a dokonce doskok, což je v této soutěži úplné sci-fi. První set jsme vyhráli (v sestavě N - Lesík, S - Tač, Cindy, B - Petr, Sůša, U - Soda, L: José, Lav: Marcin, Jean) celkem s přehledem a bez větší námahy, protože soupeř hodně kazil, neměl vůbec příjem a nám stačilo přehrát balon přes síť.

První zápas po přestávce a katastrofický výkon - Dežo ví. Na tomto hřišti jsme se utkali s několika různými soupeři a nikdy jsme žádný zářný výkon nepodali. Včera to bylo ale fakt špatný. Sešli jsme se u páchnoucího potoka v počtu 8 lidí. Zahajovací sestava: smeč Tač, Cindy, blok Sůša, Soda, U Kato a náhra José. Začali jsme hodně vlažně, celý set prohrávali o 2-3 body a zaslouženě prohráli. Moc nešel příjem a útok byl nedůrazný, padaly snad jen zalívky. Do druhého setu nastoupili na U Vítek za Kata a na blok Jean za Sůšu a naše hra se dost zvedla.

Třetí zářiový den nás čekal druhý soupeř v první třídě. Poprvé jsme se představili v naší domovské aréně proti Pharmingu B, který hraje druhou ligu pod názvem Praga. Po prvním zápase protí rovněž ligovým Modřanům, kde jsme minimálně o bod přišli kontroverzním rozhodnutím namistrovaného rozhodčího o přerušení zápasu pro tmu, jsme si chtěli spravit chuť a získat nějaké body  ado boje o záchranu. Staronový kapitán Žán, zaskakující za Cindyho, nasadil do základní sestavy na náhru Tykyho, na smeč Tače a Kata, na blok Sůšu a Grbiče a na U tvrdil muziku Vítek alias Buzna Bomber :-).

První zápas nové sezony a hned se soupeřem, který se loni zachránil jen záhadné matematice italského systému, avšak který nám svou hrou vždy dělal problémy a téměř vždy to skončilo v tiebreaku. Tušil jsem, že to nebude na rozehrání a získání potřebného sebevědomí žádný šlágr, což se nakonec potvrdilo.
 

Když jsem vyjížděl z práce na zápas, vypadalo to, že se hrát nebude. Pršelo a foukal silný vítr. Těšil jsem se na rychlý přesun do tepla restauračního zařízení a Štefiho panáky :-). Než jsem však dojel dvě stanice metrem na Vyšehrad, déšť zeslábnul a po rozpinku na kurtu pršet úplně přestalo. Nicméně příjemné pozdně májové počasí vypadá jinak a moc se mi do toho se zmrzlými prsty nechtělo. Soupeř byl nadmíru těžký - stará dobrá Slávie, se kterou se v plus mínus stejném složení utkává PVC v přeboru. Věděli jsme, že v našem současném stavu bude každý bod úspěchem a nezačali jsme špatně.