Co je, co je, co je?

Pondělní prohra nás tolik nemrzela, protože se hrál dobrý volejbal. Co se ovšem stalo včera proti starcům z MFF? Bez motivace, chuti, řádu... Zavánělo to až ostudou.

Sami matfyzáci se po zápase divili jak snadno k vítězství přišli. Bavili jsme se s nima i o tom, že v pondělí dostali nařezáno od Bráníku 3:0, a to ve druhém setu dokonce 25:9. Takže jsme jim prý udělali radost, protože čekali, že je smázneme. Plamínek z mladejch matyků, kteří hráli vedle nás nechápal, že jsme je neusmečovali: "Na naše dědky musíš přeci ranou přes blok a nic nevymejšlet". Bohužel na to nyní nemáme, tedy kromě Vítka, který se na smeči prosazoval.

Nebudeme se v tom pitvat, vidím, že ta psychika s náma mává i když nehrajeme o sestup ani o postup. Sůšo klidně vypiš ty prémie, třeba to pomůže :)