Vršovice-PVZ 0:3

Komentář od Štěpána, kterýžto, jako věrný fanAtik Zuzky Šátka a volejbalu potažmo, již hře dost rozumí. Navíc má ke sportu blízko. Jak jsem z něj minulý týden vytáhl, hrál v repre pozemního hokeje do 21 let a loni extraligu. 

Abych vám to všem přiblížil, jak to vypadá z pozice zaujatého diváka, hodím něco málo do pléna. Začalo vše slibně – všechny vchod do sokolovny našly (někdo se teda musel po Vršovicích hledat, že Aničko), pak i halu a nakonec i sprchy. V hale nás všechny překvapili artisti, bujaře metající roznožky přes kozu, namísto pověšeného saka. Tento stav, trvající až do 20:10, trošku vléval nervozity do žil, ale přítomnost jakéhosi týmu nám napovídal, že bychom mohli být ve správné hale.

Výkop (jak se tomu říká ve volejbale?) mělo domácí družstvo z vršovického ďolíčku, Anet správně vylosovala stranu, kde se uprostřed kurtu ve výši saka nenacházel basketbalový koš, soupeřky však již takové štěstí neměly. Naše cácorky nastoupily ve složení Zuzka, Zuzka, Elis, Janča, Kali, Peťa a kapitánka Anet. Na druhé straně se nacházela jedna žirafa, několik ženštin ve středním věku a nakonec i pár dam ve věku vzdáleném od středu. V první setu, kdy se holky ještě víceméně rozehrávaly, nám zkušené stáří druhé strany poslalo několik bodů v podobě zalejvek, s čímž se ovšem cácorky postupně začaly srovnávat a nejen že je začaly brát, navíc dokonce oplácet stejnou mincí!!! Tak nevídaná herní pomůcka u PVZ! V úvodní sadě se podání spíše přesouvalo ze strany na stranu, nikdo se nedostal do smrtelného trháku, maximální náskok byl 3 body (bohužel ho měly soupeřky). Na konec setu si holky připravily další milé překvapení v podobě vyhrané koncovky, a to i přesto, že prohrávaly 21:18. Nakonec tedy první set 25:22 ve prospěch PVZ.

Druhý set již byl výrazně více v režii našich cvičenek oproti tomu prvnímu. Holky zlepšily příjem (tak 80% soupeřova podání šla na Zuzku, která ovšem ten den na příjmu excelovala. Úplně nezaujatěJ jsem jí to počítal – ulítly jí pouhé dva balony za celý zápas), s Anet a Elis si na středu prostě nevěděly rady, a když už to holky nebyly schopny uhrát samy, tak to za ně soupeřky celkem ochotně uhrály. Jedinou černou kaňkou, a tím i dalším zkrácením mého života, bylo dvojí po sobě jdoucí zablokování Anety, čímž soupeřky stáhly na 21:23. Vybavilo se mi několik podobných setů, černý scénář se však neopakoval, holky ukázaly svou herní pohodu a nakonec dotáhly set do vítězného konce v poměru 25:21.

Ve třetím setu nahradila Kali Anička, v pohodě hrající holky si vytvořily při podání právě nově nastoupivší Aničky vysoký náskok, na který už nebyly maminy s to odpovědět. Přesto se však nevyvarovaly menšího (většího) výpadku, kdy nechaly soupeřky stáhnout ze stavu 20:10 až na tuším 22:20. Nakonec se ale bylo proč radovat - konečný stav 25:20, 3:0 a plný počet bodů do tabulky.

A tak chci poděkovat jménem davu pěti neplatících fanoušků (troufám si říct nejvyšší návštěva kola) našim cácorkám za předvedenou hru a výkon, především ale za ty dva body, který tak nesmírně potřebujeme. Holky děkujem!

  volejbalový neznaboch Štěpi