Hořice 2009

O víkendu na přelomu ledna a února se v Hořicích uskutečnilo historicky první (snad se nepletu) zimní, volejbalové soustředění PV. I když se jednalo pouze o dvoudenní akci, k vidění byla jako vždy řada zapamatováníhodných výkonů...tak si aspoň pár z nich připomeňme :)...

 V pátek odpoledne/večer proběhl přesun na trase Praha-Hořice. Každý jak uměl a jak mu okolonosti dovolily se do místa konání soustředění nakonec dopravil (na tomto místě se patří poděkovat Katce "Sodové", bez jejíž pomoci by si chlapy o víkendu zahráli tak maximálně debla:) ). Jednotlivce jmenovat nebudu, snad jen uvedu čisla...cácorek bylo tuším 12 a machrů 10.

Poté, co jsme se zabydleli v tamní velice moderně vyhlížející veliké sportovní hale jsme se přesunuli do restauračního zařízení Labyrint, které jsme více či méně okupovali celý víkend. Volba to byla zajisté moudrá, jelikož jídlo bylo více než chutné, porce vydatné, obsluha milá a ceny pro "pražáky" podprůměrné. Snad to bylo způsobeno zdlouhavou cestou nebo touhou odvést druhý den na hřišti co nejpoctivější kus práce (a nebo tím ze liborek přijel az v sobotu;)), ale pátečni večer byl vcelku poklidný. Kulturni program obstaraly kytarove "star" PVZ, jemnovitě Zuzka Šátek a Janice. Až na pár odpadlíků co toužili navštívit také místní nonstop se všichni před svítáním odebrali do haly...

 V sobotu ráno se stávalo o poznání lehčejí machrům, kteří měli trénink až od půl dvanácté. Něžnější a hezčí polovičky PV musely z postele dříve a to že při nákupu snídaně nezapoměly na nás, línější polovinu PV,  by mělo být vzpomenuto :). Volejbalově se sobota myslím docela povedla, tréninky byly komplexní a docela náročné. Jak jsem již psal, hala byla skvělá (dvě hřiště od sebe úplně oddělená sítí, dost místa za i po stranách, měkká podlaha...snad jedině čáry vymezující hřiště mohly být přehlednější).  Bohužel se behěm soboty zranil Mrdák (kotník) a José s přibývajícími hodinami vypadal stále hůře a hůře, takže v neděli už raději ani nehrál.

Na sobotní večer naplánovala naše hostitelka (hadejte kdo ;)) možnost navštívení posilovny, bazénu a sauny. Kdo alespoň jednu z těchto služeb nevyužil prohloupil. Ja mohu poznamenat, že bazén mají v Hořicích trochu malý, ale jelikož tam večer už skoro nikdo nebyl, tak jsem si zaplaval moc dobře a co se dělo v sauně zůstane asi jen mezi těmi co tam byli ;). Další část večerního programu se odehrávala ve starém pivovaře. Bylo docela dobře poznat, kdo byl na bazénu nebo v sauně a kdo se raději celý večer věnoval pivní zábavě :). Prostředí pivovaru bylo příjmené, vysoký strop a dobrá klimatizace zaručovali aspoň částečně dýchatelný vzduch. Pilo se, bavilo se, hrál se kulečník, karamból...prostě pohoda. Někdy po půlnoci se už většina lidí začala přesouvat zpět do haly. Část výpravy vedená Liborkem, Anetou, Tačem a Grbičem se ještě rozhodla prozkoumat zákoutí místních diskoték. Ostatek PV se přesunul do haly. Spát se však nešlo, v kuchyňce se sešla Ivanka a Zuzka Šátek, vytáhly kytary a začalo se hrát. Já jsem se značně mrtvý jen svalil do spacáku a nechal se tou muzikou uspat (což bylo nanejvýš příjemné :)). Po chvíli se k holkám připojila i Janice, a i když jsem byl už v polospánku a hudbě rozumím asi jako zeměpisu tak podlě mě hrály holky úžasně :)...

Nedělní ráno bylo mnohem krušnější pro machry. Zvláště když dva z nich přišli až před pátou ranní :). Cindyho na neděli vystřídal Sopťa (PS. díky moc za skvělou snídani ;) ). Po pěti minutách rozcvičení kdy si chtěl Lesejk vyzkoušet zda jsme v "trénovatelném stavu" se raději rozhodl šetřit své nervy a hlasivky a nechal nás hrát. Bez Mrdáka a Josého nás bylo už jen osm, ale to nám nebránilo v tom si pořádně zahrál. Co jsme postrádali v počtu a střízlivosti jsme dohnali bojovností a nadšením (alespoň jsme se o to snažili :)). Holek bylo stále dvanáct a taky byly asi o poznání střízlivější než my a tak se tréninku nevyhly :).

Odpoledne po obědě následoval přesun do náhradní haly a poslední trénink. Po menších problémech se sítí se nám podařilo připravit hřiště a mohlo se jít trénovat. Lesejk objevil v jedné skříni takové menší medicinbaly a asi uhodnete co jsme polovinu treninku delali :). Podle mě to byl nejlepší trénink z celého víkendu. Po nás šli ještě holky a pak už následoval hromadný úprk na vlak či do aut a návrat do Prahy.

Celkově bych tohle soustředění zařadil mezi jedny z nejúpěšnějších. U mě zatím pořád vede loňská plzeň, ale chtít v lednu hrát celý den beach a mít 30°C ve stínu a oblohu bez mráčku, to bych chtěl asi moc :)...

Na závěr je nutné poděkovat dvěma hlavním organizátorů. Především Anetě za nápad, organizaci, asi bezpočet telefonátů a několik desítek najetých kilometrů během minulého víkendu při vyřizování všeho co bylo potřeba. Lesejkovi za zaštítění celé akce, přípravu tréninků a moc hezký proslov na začátku celé akce :)...

Poslední dík patří všem ostatním, kteří se tohole skvělého víkendu zúčastnili. Myslím, že nikdo z nás toho nelituje a všichni už se těšíme na další PV akci. ;)

tyky