Jinonice ... očima kapitána

Včerejší zápas byl zápasem nevynucených chyb. Obě družstva měla často problém ztrátovat a tak byl v prvním setu k vidění stav 1:7 , aby chvíli potom stav 9:9. Ve čvrtém setu jsme vedli 12:3 a za chvíli to bylo 15:16. Kazili se lehké míče, my jsme nakonec udělali těch chyb o trochu méně. Na kurtu se objevilo nejméně 20 hráčů, to jsem snad nezažil. Na smeči začal Cindy s Katem, kterým po dvou vyhraných setech došla fyzička a inspirace a v průběhu (Cindy), po (Kato) třetím setu byli střídáni Pepou a Tygrem. Zejména Pepa přinesl do týmu velké oživení, soupeř si s ním nedokázal poradit.

V polovině čtvrtého setu, po šňůře soupeře přišel za Martina Štefi, dostal nás z kritické situace a ani poslední střídání soupeře nás již nedokázalo rozhodit, Sůša přidal úspěšný blok a výhra byla naše,

Výborně zahrál, jak už jsem psal, Pepa a Nadič v poli pěkně pochytal soupeřova sklepávajícího Špagetku.

Z letmých pohledů na  matfyzácký kurt je jasné, že zítra to bude hodně těžké.

Pozápasové posezení na kuželně bylo velmi příjemnné, na konci jsem zjistil, že Kato je japonec.