PVC - Michle 0:3 (-25,-23,-17)

Nastoupili jsme v sestavě: Eči(N), Jirka, Fíďa (B), Mates, Viktor (S) a Ondra (U). Soupeře známe ze soutěže a z turnajů velmi dobře (pozn. Michle=Slavia), pro mě bylo jediným překvapením jejich počet. Na podzim se nedali téměř dohromady a včera jich tam bylo asi 12.  

První set jsme začali poměrně dobře. Hra byla vyrovnaná, dařilo se nám na bloku a na podání. Rozhodovala koncovka. V té jsme udělali, jak to bývá, o dvě chyby víc, takže skóre 25:27. V prvním setu jsme je jasně převyšovali na podání a na bloku, ale ty nevynucené chyby... Druhý set byl podobný. Na začátku jsme měli problém podat. Za první třetinu setu jsme měli na kontě asi 6 zkažených podání. Díky tomu se Slavia dostala o dva nebo tři body nahoru. Postupně se hra uklidnila a do koncovky bylo srovnáno. Ta dopadla skoro stejně jako v prvním setu: 23:25. V průběhu setu střídal Marek asi za Ondru.
Poslední set byl jednoznačnější: 17:25. Celý set jsme byli horší, jim stačilo nekazit. Větší rozdíl ve skóre způsobil vypuštěný závěr. V průběhu setu jsme byli horší ale před koncem to vypadalo, že bychom opět mohli srovnat. Ale za stavu 17:19 jsme se zlomili a neotočili až do konce. Za mě šel od začátku na S Marek a v půlce setu jsem se vrátil na S místo Ondry.
Z mémo pohledu jsme prohráli kvůli nesehranosti, nervozitě a hlavně kvůli osobním chybám, kterých jsme vyrobili hromadu. Nedá se říct, že bychom vyloženě dostali na prdel (i když 3:0 jsme dlouho neprohráli). Celý zápas byl vyrovnaný a v koncovkách jsme měli i hodně smůly. A dobré je, že i přes nepříznivý vývoj jsme nesvěsili hlavy a nevzdali to, bojovali jsme téměř až do konce. Taky se mi zdálo, že jsme nehráli naši obvyklou hru. Možná jsme se jim přizpůsobili, ale tolik dlouhých výměn za zápas jsme dlouho neměli. Většinou skládáme na jistotu max. napodruhé, včera jsme se nadřeli na každý bod.