Podolí vs. PVD 2:3

V dusném středečním podvečeru zavítal náš červený cirkus k dalšímu klání v cestě na samotný vrchol soutěže M2B. V cestě nám stál soupeř z horní části tabulky Podolí. Domovský areál Podolí je situován na dno oblíbené prvorepublikové plovárny Dobeška. Plovárna již dávno nefunguje a tak kdoví koho napadlo zbudovat na dně plovárny volejbalovou arénu. Prostředí je opravdu krásné, ze třech stran je kurt obehnán skalním masívem. Čtvrtá pozvolnější strana je porostlá listnatým hájem. Kdo o kurtu neví, je po jeho nalezení velice překvapen. Kurt v hezčím prostředí v Praze snad není.
Bohužel, tím výčet předností Dobešky končí. Povrch kurtu tvoří kluzká směs zbytků snad poválečné antuky s hlínou. Jakmile zaprší, stává se z kurtu kluziště. Ve středu sice nepršelo, ale v úterý poměrně vydatně celý den a na antuce to bylo znát.
Domácí fanoušci si také zaslouží alespoň malou poznámku. Kulisa sportovního klání bývá většinou velice "příjemná". Skupinka dýmajících starších pánů,  sršících vtipem. Zřejmě se jedná o komparzisty z nedalekého divadla Sklep, protože komentáře jsou hodny divadelních prken. Na druhou stranu i ve svém věku pravidelně provozují hru zvanou odbíjená. A to si zaslouží uznání.
Něco málo ke hře. Podle posledních výsledků je Podolí v laufu a nečeká nás nic jednoduchého. Scházíme se tradičně v této lokalitě jako švábi na pivo. Nicméně ještě 5minut před 18 hodinou je nás celých 8 a tím pádem 2x více než soupeřů. Úderem 18h je soupeřů 6 a nás 10.
Nastupujeme v sestavě Tyky-N, Tač a Cindy-S, Vítek-U, Petr a Sůša-B, José-L. Ostatní 3 rudí dábli jsou kapitánem odesláni na horní hřiště se rozcvičit.
Soupeř hraje celou dobu v 6, máme volejbalovější postavy, ale zdání klame. Soupeř je extrémně pohyblivý v poli, na útoku nikdo nekazí, smeče míří ne k lajnám, ale přímo na lajny. Na útoku dělá soupeř minimum chyb, velice šikovně nás ometá na bloku a využívá každého našeho zaváhání. Podání je velikou předností soupeře. Neuvěřitelná trajektorie dráhy letu míče, v kombinaci s těžkou špinavou a vodou nasáklou mikasou a šerem ukazuje, kdo je tady doma a proč soupeř doma neprohrává.
První set jsme zbytečně nervózní kazíme strašně moc servisů, na útoku sice soupeře rozebíráme, ale několik našich nepřesností v závěru a prohráváme o 2 míče. Do druhého setu nastupuje rozcvičený Grbi na blok. Přitvrzujeme na útoku ve všech pozicích, zlepšujeme hru v poli, nekazíme servis a je tady výhra snad s 18.Třetí set podobný průběh, ale soupeř se zvedá v poli jsou vidět neskutečné zákroky na obou stranách, na útoku se útočníci předhánějí kdo tvrději zaútočí. Lahoda pro diváka vítězíme s 22. Čtvrtý set a bitva graduje. Neskutečně kvalitní podívaná. V průběhu setu Kato střídá Cindyho. Jdeme do koncovky za stavu 20:23. Trocha nekoncentrovanosti, zkažený servis, neskládáme útok. Set je v riti.  
Tak co, dáme tiebreak. Na začátek jde místo Kata Petr. Dva dobré útoky a vedeme 3:0.Soupeř ztátuje. Dvě podání k lajně a je srovnáno 3:3. Bitva pokračuje. Točíme za stavu 8:5. Soupeř stahuje, do hry jde opět Kato za Petra. Díky širší lavičce máme více sil a soupeř pod tlakem dělá chyby (takže to jsou taky jen lidi :) ). Vedeme asi 14:11. Dvě nepřesnosti na naší straně a už je to jen 14:13. Ale pak dělá nepochopitelnou chybu i do té doby soupeřův nahrávač, bere 2metrový aut, a zahrává ho nechytatelně mezi stromy. Vítězství a 2 body jsou doma.
Snad nejkvalitnější volejbal za celý jaro, soupeř se na hřišti kupodivu ani nestihnul rozhádat,  fanoušci spokojení, 2 body doma. Akorát já jsem nespokojenej, protože musím psát zápis...