Meteor A - PVZ (3:0)

Co napsat ke čtvrtečnímu zápasu..
Za prvé.. je dost nefér, že jste se na mě zase dohodly a já prohrála na první střihnutí, to se nedělá :D
a za druhé.. Jelikož jsem tento zápas hrála kromě posleního setu celý a navíc na U - tzn. nechodilo za mě libero, neměla jsem takový nadhled na náš celkový výkon. Myslím, že po zápase jsme si toho řekli dost. Osobně jsem z  Pigiho kritiky byla nejdřív hodně špatná, ale pak jsem se nad tím zamyslela a bohužel mu musím dát za pravdu. Myslím, že bychom se jako tým (ale i každý sám) měly zamyslet, CO vlastně chceme. Jak řekla Péťa, natrénováno máme, tak proč to nejde? Přijde mi, že se pereme sami se sebou, jak vlastně hrát. Každá máme za ta léta naučené strašně moc herních zlozvyků, které se nás teď Pigi snaží odnaučit. Na tréninku jsme v pohodě, takže to relaivně i funguje, ale přijde zápas, my se dostaneme pod tlak a začneme situace řešit zase po svém, protože si myslíeme "že tak by to mohlo být přeci lepší, dřív to taky fungovalo". Otázka zní - chceme tedy trenéra? Pokud ano, musíme pro to ale udělat všechny maximum a 100% věřit jeho radám a snažit se je aplikovat i v zápase. I kdyby trenér řekl, že budeme přijímat zády k soupeři (ano, je to přehnané přirovnání, ale hodně to vystihuje). Takže pokud Pigi řekne, že zadní střední bude stát v dize vedle bloku, tak tam hráč prostě musí stát, i když je díra v bloku! Díra je chyba blokaře - buď pozdě přiskočeno, nebo špatně postavený blok. Přední krajní hráči musí blok stavět blok vždy, aby měli vnitřní ruku proti balonu. To znamená, že bychom si v praxi mohli s takto dobře postaveným blokem "vystačit na jednoblok" a blokař je tam "jen pojistka", aby to smečující soupeř měl těžší a neměl kudy (tohle berte s rezervou, jen se na tom snažím ukázat, jak by to mělo být - pak nebudou vznikat díry v bloku). Zadní krajáci se zase musí udržet na lajně a čekat na smeč a věřit, že zalívku si vezme "neblok za blok", je toho samozřejmě víc. Dokud tohle nezačneme dodržovat, tak to nepůjde.
Omlouvám se za relativně negativní komentář, ale ten poslední set, co jsem se koukala na hru z venku se vůbec nedivím Pigiho zoufalství, které v tu chvíli měl, nefungovalo totiž nic.. :(
A ještě poslední věc, kterou si jako kapitán neodpustím.. I když se prohrává o 15 bodů, tak se snažím hrát naplno, ne že to vypustím, protože "už to přeci stejně nemá cenu". Hrajeme ženský volejbal, nakonec i ze stavu 1:16 jsme se byly schopné zmátožit i s tímto přístupem na cca 18:25 (nepamatuju si přesně výsledek), což není tak hrozné.. Jestli hrát nechci, tak to řeknu a může jít hrát někdo jiný.. Nebudu zmiňovat konkrétní jména, daná osoba se v tom pozná, ale jak vás mám moc ráda, tak jestli se tohle ještě jednou dozvím, tak vás za to proplesknu! Jsme tým a hrajeme tak do posledního písknutí! Jsme tým a měly bychom se tak chovat, je to nefér vůči ostatním, kteří se snaží ještě hrát naplno. S tímhle přístupem jděte na tenis nebo hrát šachy.. :(