Kyje – PVC 1:3 (-16,-10,21,-20)

Je mi líto, že díky mojí úspěšné střižbě (3 výhry z 10 pokusů), nebudou moct všichni vyjádřit tolik svůj názor jako já. Sorry. Další zápis až na antuce, do té doby budu studovat strategie...
V pondělí, posilněni víkendovým soustředění, jsme se chystali na zápas do dalekých Kyjí, když nám Tyky oznámil, že je přesoustřěděný a jeho plíce a nosní dutiny neustáli ten prudký nárust formy a raději předvede svůj zadek posteli, takže jsme se sešli v sestavě N:Lesík, S:Tač, Mates, Helvi, Balík, B:Fíďa, Mára, Jiří, U:Vítek a Marcin. Kde byl Filip? Soupeře dobře známe, jsou to jedni z těch dokonce starších než my, umí hrát slušně, ale taky umí hrát katastrofálně a tyto dva stavy umí střídat v rozmezí setu bez mrknutí oka a často to tak dělají. Hádají se ne o každý balón ale pořád a mají v domovské hale vždy stejného rozhodčího, který jim vždy připískává....což se záhadně nepotvrdilo, ale jinak jak psal Vítek - lze zkopírovat starší komnetář. Říďa vyrukoval s nóbl taktikou, že po každém setu bude divoce střídat, takže se na plac dostali úplně všichni a mě se teď nechce vzpomínat a vypisovat, který set kdo, rozhodující pozice zmíním. První půlku setu po prvním hvizdu soupeř relativně kladl odpor, ale pak se pod tlakem soustředěné PV mašiny sesypal a jak má ve zvyku, čekal na svoji příležidost jako predátor na kořist. Ta přišla na začátku třetího setu, kdy jsme při sérií horších příjmů a náher pak nedokázali složit z kůlů - Marcin bušil do bloku jako hluchý do vrat a Helvi nemohl trefit balón → hřiště. Přidalo se pár vyloženě pokažených příjmů pryč z hřiště a najednou soupeř ožil a začal hrát, čapat lajny a vracet a sem tam i trefil smeč a to jsme nečekali a reagovali na to duševní a následně i tělesnou rezignací, což muselo naši lavičku, která v tu chvíli čítala naše horké hlavy Tače a Jiřího skoro zabít - popravdě jsem rád, že jsem to neviděl zvenku, muselo to být fakt strašný. Nutno podotknout, že to oba nakonec přežili, mají ještě silná srdíčka. Tač pak zavelel verbálně do útoku (myslím, že jsme tou dobou prohrávali něco jako 12:22), ale Balík pak tíhu téměř vyrovnání neunesl a za stavu 21:24 poslal servis někam kam neměl. Hotovo. Ukázali jsme, že dokážeme hrát stejně rozdílně jako Kyje a dokonce na to nepotřebujeme ani dva sety... Poslední set pak byl náročný, jelikož Kyje ožily a my byli nervózní, abychom to nezkurvili stejně jako minulý set. Moc se s tím nedařilo popasovat Balíkovi, zaplatil mladistvou daň a začal vymýšlet...a tak ho nahradil Tač a jeho rytířské srdce nás pak dovedlo k vítězství.
 
Zajímavosti ze sálu pro ty co tam nebyli:
 
Na začátku Balík říkal něco jako, že až my budeme staří jako pánové na Hostivaři, že on bude starý jako my.
 
Helvi zaplatil za to, že přišel pozdě a nerozcvičil se pořádně, jelikož i když pak dva sety seděl v ručníku aby nevychlad, jeho nástup do třetího setu byl mrazivý (na jeho poměry)
 
Fíďa by neměl generalizovat a měl by dopředu jmenovat, koho se to netýká, když v time-outu říká, že nehrajeme na 100% a že bysme měli přidat, abychom ten set vyhráli. Vyhne se tím Jiřího hněvu.
 
Dobrou noc či dobré ráno přeje Lesík