Ztracené 2 body či získaný jeden bod? PVD-VŠCHT 2:3
Souboj o první místo za překvapivě rozumného, byť ke konci chladného počasí, nabídl napínavý volejbal, kombinující volejbalové okamžiky vysoké kvality s téměř komickými zákroky, na obou stranách. Soupeř měl vysokého nahravače (Mike), ještě vyšší účko (Mrkev?), jednoho hopana (David?), jednoho vyššího dobře krmeného střeďáka, jednoho menšího pohyblivého, a pak dobře známého Pílu a Martina na smeči. První set jsme začali vedením, ale pak přišlo příliš mnoho jednoduchých chyb značky "to nešlo" a vedení se překlopilo na druhou stranu a sním i první set. Do druhého setu nahrávající kapitán Tyky ponechal stejnou sestavu, tedy Grbič a Jean na bloku, Mates a Cindy na smeči, Vítek účko, a pozdě příchozí Helvi šel za trest na libero a začal pomáhat s příjmem. Protože jsme ke konci setu tahali za kratší konec a soupeř servisem trápil našeho šedého vlka, vstoupil do hry Tač. I když se mu dařilo, štěstí se nakonec usmálo na soupeře a vedl 2:0. Třetí set začal tragicky a vypadalo to na debakl. Pak se štěstěna během výměn začala lepit na naše prsty a podařilo se dohnat asi šestibodové manko. V koncovce se setboly střídaly s mačboly, až se soupeři vymstil zkažený servis a set jsme urvali pro sebe. Čtvrtý set začal naší dominancí, aby pak soupeř dotahoval, ale nestihl dotáhnout. Bod byl doma. Tiebreak začal slibně, 9:6 pro nás, ale pak se přestalo dařit na všech frontách a bod navíc zůstal doma, tedy u soupeřů.
Pohled od klávesnice byl, že jsme nechodili moc středem, kde by to bylo jinak dost průchodné, na hlavním kůle byly vysoké a pevné bloky a v kritických chvílích jsme je trefovali. Pod tlakem nám tam padaly úlivky, nebyli jsme důrazní na bloku a občas se vymyslela dost velká blbost (náhra nenahravače přes hlavu k soupeři do autu a podobně). V souhrnu byla těsná výhra soupeře zasloužená, ale porazit se určitě dal. Doma v odvetě určitě vyhrajeme!
Závěrem bych chtěl poprosit, ať se konečně domluvíme a kapitán den před zápasem, na základě přihlášených hráčů, zveřejní nominaci na zápas (základní 6 plus 1-2 náhradníci). Hráči mimo nominaci budou moci s klidným svědomím zvážit, jestli chtějí přijít fandit, nebo jestli mají lepší program na strávení svého cenného času. Je absolutně ok nebýt nominován, ale není ok se někam trmácet 30 km autem a tam přes 2 hodiny mrznout na lavičce.... Pro odreagování potřebuji pohyb, ne fandění, a tak mě prostě štvalo a štve, že jsem na zápas jel absolutně zbytečně, místo abych se jel třeba projet na kole. I žáci v přípravce fotbalu mají nominace na zápas, kdy všichni nominovaní pak i hrají, a nominace se postupně prostřídají přes celý tým. Jen v PV to jaksi nejde.... :(
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Slovy klasika
Slovy klasika
„Můžeš o tom vést spory, můžeš s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“
Blbost. Je čistě na nás jako
Blbost. Je čistě na nás jako týmu, jestli se dohodneme na změně či ne, a pak na každém z nás, za jaký tým bude hrát v příští sezóně. Takže se dá dělat celkem dost věcí.....
Nominace
Podle me je zpusob urcovani sestavy a nominaci ciste na kapitanovi, coz je volena funkce. Kazdy se muze prihlasit a byt zvolen, coz ho nasledne opravnuje ridit sestavy a nominace dalsi dva roky.
Kanidduj a nech se zvolit kapitanem a muzes urcovat nominace i na mesice dopredu.
Je to takové věčné téma
Sám jsem taky vždycky zastával teorii o "neurážení volejbalového boha", ale když pozorujete ostatní týmy, tak zpravidla protočí všechny hráče co přijdou, bez ohledu na výsledek setů. Neříkám, že je to lepší, ale je to fakt.
Anebo důsledně střídat opravdu po každém prohraném setu, což s VŠCHT taky nebylo (i když já sám jsem hrál víc než jsem měl a nemůžu si stěžovat). Přijít na zápas, který se prohraje a nesáhnout si přitom na míč je pro mne fakt špatně a totálně demotivující, v tom musím se Sodou souhlasit (což se nestává často).
vecne tema
Ano Cindy, souhlasim, ze je to takove vecne tema (ktere, co si pamatuju, vzdycky otevre Soda, kdyz prosedi utkani na lavicce :))
Zde je v bodech popsano, jak kapitan urcuje sestavu (mel jsem za to, ze je to "verejne znamo"):
1) Na konci podzimu/jara maji vsichni hraci co mozna nejpodobnejsi pocet zapasu, kdy zacali na lavicce.
2) Aby se vzdycky postavila zakladni sestava, co ma sanci zapas vyhrat
3) Po vyhranem setu se nestrida (pokud si o to nekdo sam nerekne a nebo pokud se nevyhraje suse o vice nez 10-15 bodu)
4) Behem zapasu se strida podle situace a nejlepsiho vedomi/svedomi kapitana (ci jeho zastupce) tak, aby se vyhralo.
Tot vse. S tim jste si mne zvolili a do konce cervna to takto bude. Pokud bude zajem, muzem po sezone zvolit noveho kapitana.
PS. Cindy myslim, ze se "prohrany" zapas neda tak lehce pausalizovat. Je rozdil, kdyz dostanes tri sety s 20kou a kdyz prohrajes v tiebreaku, kde vedes 9:6 (ale to ti jako byvalemu kapitanovi asi nemusim vysvetlovat :)).
V posledním zápase nebyl
V posledním zápase nebyl důvod dále střídat, dohrávala objektivně nejsilnější sestava. Nebyl jsem naštvaný, že mě Tyky neprostřídal, byl jsem naštvaný na sebe, že jsem vůbec na zápas jel. Bylo jasné, že nebudu v základní sestavě, protože jsem hrál předchozí zápas, a na lavičce byli spolu se mnou lepší hráči, kteří v případě nouze naskočí přednostně. Měl jsem akceptovat fakta a na zápas prostě nejet.
Jenže je tu stále "dorostenecký" syndrom, že hraní v základu se musí zasloužit i (zbytečným) sezením na lavičce a čekat na "svou šanci". Myslím, že 23 let (minus 5 let pauza Austrálie a 1 rok Německo) hraní za PV a pravidelné chození na tréninky (účast jedna z nejvyšších) by mělo stačit na to, abych chodil jen na zápasy, kdy se dostanu do hry, a zápasy, kdy budou hrát ostatní, mohl strávit jinou prospěšnější aktivitou. Stačí vědět, kdo je na zápas nahlášen, jaká bude základní sestava a rozhodnutí jet či nejet pak bude snadné. I Tyky s Lesíkem se víceméně domlouvají, kdo z nich dorazí, protože je zbytečné, aby byli oba...Proč to nejde u ostatních hráčů?
Stridani
No ale ciste teoreticky s pristupem "po bitve kazdy general" - po prvnim prohranem setu jsem byl na stridani urcite ja a myslim, ze i dalsi. Asi bych po prohranem setu nestridal pouze v pripade vyborneho vykonu a silnejsiho soupere, ale toto nebyl ten pripad. Horsi vysledek nez 0:2 po 2 setech, ktery stejne nastal, by pri prostridani nenastal :-) Davat duveru sestave, ktera prohrala set, je sice lidsky fajn, ale zaroven tim davas neduveru lidem, kteri prave nehraji...
takhle to dopada
takhle to dopada, kdyz jsou zavrene hospody a nemuzeme si to vyrikat u piva ... no aspon se internetovy eter nenudi a zvysime navstevnost PV stranek (ted mi to hlasilo 189x precteni tohoto vlakna :) )
Cindy, na stridani po prvnim setu jsi jiste byl, ale pokud si pamatujes dobre, tak jsem te vlastne vystridal, jelikoz do druheho setu za tebe chodil na prijem Helvi (a prijem bylo to, na cem jsi horel nejvic). Hrali jsme zase o trochu lip, ale koncovku jsme nezvladli. Pak uz si myslim, ze jsme byli lepsim tymem, jen jsme posrali koncovku tiebreaku a mozna nam trochu dosly sily.
Kdo by tohle vsechno chtel probrat vice, tak budu k dispozici zitra po zapase (idealne nekde na zahradce s pullitrem piva :)).
Cus zitra
Možná, že je to přežitek, ale
Možná, že je to přežitek, ale existuje něco jako týmový duch. Někdo fandí, i když zrovna nehraje, dobelhá se na zápas týden po operaci kolene ...
Myslím, že to pro tebe úplně ztracený čas nebyl, jistě si toho na notebooku stihl hodně ...
Tyky tě možná nestřídal, protože nechtěl rušit.