Albeř 2013-malé ohlédnutí

Slušelo by krátce se ohlédnout za právě skončeným soustředěním, vrcholnou to akcí Přírodních věd.
Každoročně ovlivňuje Albeř několik základních faktorů. Počasí: letos nám docela přálo, zrušen byl jenom jeden trénink kluků. Holky musím pochválit, že i v úterním mrholení a 11 stupních odtrénovali celou jednotku (jak já se těšil, že někdo zavelí ať jdeme někam do tepla :)). Počet sportujících: velké a příjemné překvapení. Přes rok to bylo dost trápení v 6-10 lidech a najednou 12-13 lidí a to netrénovali najednou všichni (u kluků). Zranění: letos žádný výron, zdravotní komplikace, naražené prsty. To snad nepamatují ani služebně nejstarší účastníci. Grbiho zuby neberu jako sportovní zranění :). Únava: snad až na středeční dopolední trénink, jehož úroveň z poloviny ovlivnila paní Únava a zbytek paní Bába jste se jevili jako dobře připravení. Respekt! Já toho měl ve čtvrtek už dost :) Holomajzna: ideální počet 12 kluků, 12 holek a tedy snad poprvé opravdu klasické čtyřky s výbornou úrovní a nasazením. Jídlo: nevím jak vegetariáni ale slyšel jsem jenom spokojenost. Zábava: u Báby jsem nebyl tak často abych mohl hodnotit, Okénko bylo v pohodě, tradiční oheň ve čtvrtek vyšel také pěkně.
No jsou tam samozřejmě další faktory jako: první láska, poslední láska, poslední panák, tvrdost míčů, pevnost stehen..:) bohužel i krádeže :(
Závěr odlehčím malinkou historkou. V sobotu bylo v táboře fakt mrtvo. Když jsme přijeli ve čtyři odpoledne z Landštejna a procházel jsem velkou louku nebyla tam téměř ani noha. Na malé louce se loučili malí baskeťáci a přijížděli pro ně rodiče. Pouze od horní chatky se nesl hluboký hlas tlustého Bóži a nepříjemný křaplák jeho ženy (Carlosova dcera) a její sestry. Fakt depreseivní nálada. Povídám Ondřejovi: "Pojď se rozloučit s Osikou". Na břehu mě napadlo, že se vykoupeme. "Tome jakože nahatý?", "Jasně bez plavek". V cukuletu jsme byli bez oděvu a šup do vody. Tedy šup, šup první 3 metry, pak nás teplota trochu zbrzdila :) Já jsem krizovou hranici nad pupíkem zvládnul, Ondřeje jsem tam tak trochu hodil. V tu chvíli se dovalila na pláž celá povedená kumpanie Bóža a spol. A že jako jdou plnit ten orientační běh (chůzi) kolem Osiky. Ondřej z vody vylítnul, že mu je zima, já zůstal na hlubině a dělal, že plavu. Od té doby to bylo trojhlasem: "Kde je na tý mapě sever", "Tome pojď už ven mně je zima", "Ondro osuš se, já ještě plavu", "Doprdele kde je na tý mapě loděnice", "Táto, Tome já už chci jít" "Ondro vezmi si župánek"...No plaval jsem poměrně dlouho, Bóža nakonec našel východ a dal si odchod. Já s Ondrou jsme se drkotajíc zubama oblékli a v té chvíli přišly na molo dvě moc hezký dorostenky. Kdyby přišly od trochu dříve byl by to pro ně asi špatný vstup do mužského světa :)
Každopádně jsme zakončili Albeř 2013 s úsměvem a roztýlili blbou náladu. Ať žije Albeř 2014!