Horní Počernice – PVD 3:0 (12,18,17)

Celé úterý víceméně pršelo.Meteorologické radary nepředpovídaly ani v době zápasu nějakou výraznou změnu. K tomu nás čekala cesta na jedno z nejodlehlejších hracích míst – do Horních Počernic. Dál už je snad jen Radotín, Řepy nebo Jinonice. Vyhlídka na zbytečnou dalekou cestu nebyla z nejlákavějších. Nicméně přeložení kvůli počasí Vítek na dálku rezolutně zarazil. Tedy nezbývalo, než do HoPo vyrazit. Odměnou nám byla výrazná změna počasí a možnost utkání odehrát. Takže sem nebudeme muset podruhé - hurá. Bohužel to byla asi jediná pozitivní věc, na celém výletě.

Sešli jsme se v našem typickém počtu šest, po postech N-Lesík, U-Cindy, S-Helvi, Lešek, B- Soda, Sůša. Soupeř v počtu dokonce 8. Navíc velice dobře věkově namíchán 5 starších a 3 mladí šikovní hráči.

K zápasu lze říci, že se hrál volejbal docela slušné úrovně i když konečný výsledek tomu úplně neodpovídá. Nutno sportovně uznat, že soupeř byl lepší ve všech herních činnostech a kupodivu téměř celý zápas nechyboval. Na rozdíl od nás.

Všechny sety měly podobný průběh. Soupeř nám bodově odskočil, následně jsme ho dotáhli na 1-2 body, aby nám vzápětí utekl definitivně.

Naše největší slabina byla na servisu, prostě se nedařilo trefovat kurt. Příjem jsme měli v zápase naopak relativně slušný, útok taky. Ale prostě to nestačilo. Soupeř byl v poli vždy tam, kde měl být, obrana na síti přesná. Nahopaní mladíci útočili z velký výšky, zkušenější hráči zase těžili ze souhry s nahrávačem. Vše nám čapali za jedna a následně nekompromisně skládali. Za hodinu byl konec.

Na soupeře jsme tentokrát nenašli žádnou zbraň, kterou bychom mohli účinně aplikovat. Tak snad příště.