PVC - Španielka 3:0 (21,16,14)

Před zápasem ještě existovala velmi teoretická šance, že nás právě Španielka může bodově dorovnat a při nejasných kritériích tabulky třeba i předskočit v pořadí. Prohru s Řepama ale pamatují jen ti nejvousatější z pamětníků, takže jsme se ničeho nebáli a těšili se na orazítkování další vítězné sezony.

K tomu jsme se sešli v nevídaném počtu 10 kusů, kdy ze soupisky chyběli jen odstěhovaný Vítek a fantom Matěj. Zahráli si demokraticky všichni, radši se nebudu snažit rekonstruovat kdo v kterém setu: N Tyky, Lesík, U Lešek, S Helvi, Balík, Soda, B Jirka, Mára, já.

Jediný kritický moment zápasu přišel hned ze začátku prvního setu, když se v poli potkali Jirka s Balíkem. Balík to odnesl cucflekem, Jirka zlomeným nosem a tělocvična louží krve. I po úklidu a návratu ke hře jsme se z toho chvíli vzpamatovávali, ale i tak jsme nakonec první set uhráli a ve zbytku už nebylo moc co řešit, jak skóre napovídá.

Hned po zápase jsme byli korunováni mistry světa Prahy, rychle zapózovali s medailí a spěchali stihnout kuchaře v oblíbeném restauračním zařízení. V kvalifikaci bude asi naše výsledné skóre z finálové skupiny 15:0, 375:276 zasévat strach ještě než nastoupíme na palubovku, tak teď to ještě potvrdit... ať čumí jako celá Praha :)