PVD - Astra 2:3

Na úvod bych rád vyjádřil svoji obavu o budoucnost střižby v PV. Vzhledem k tomu, že moje snaha o mazané překvapení v podobě kamene selhala, mám strach, že ho všichni už definitivně přestanou dávat. Zcela logicky to pak musí dopadnou tak, že všichni začnou dávat nůžky a nepůjde stříhat vůbec.
No nic, zpátky k věci. Proti soupeři, se kterým jsme loni 2x prohráli, jsme nastoupili s velkým respektem. Vzhledem k řadě absencí, Štefiho last-minute rýmičce a pozdnímu příchodu Kata a Josého nebylo v sestavě moc na výběr. Nikoho, kdo by mohl hrát libero aniž by zesměšnil tuto roli, jsme nenašli, tudíž jsme začali v sestavě Lesejk N (střídal Sety na blok), Jean U, Tač, Cindy S, Kumbál, Mrdák B. Respektu jsme se bohužel nezbavili - příjem dobrý, náhra dobrá, smeče do autu nebo do p.... (plotu), čímž jsme se dostali do velké bodové ztráty, kterou jsme spolehlivě udržovali až do konce setu.
Druhý set byl podstatně lepší - blokovali jsme, útočili, polařili - dobrý výkon a pohodlná výhra. Sestava byla stejná, jenom Jean a Kumbál si prohodili místo, Sety střídal opět na blok.
Třetí set jsme začali dobře, postupně ale začal odcházet příjem (hlavně mně, ale nejenom mně) a z nadějného stavu v půlce setu byla nakonec jasná prohra. Sestava začala stejná jako ve druhém setu, někdy v druhé půlce šel místo mne Kato. Pamětihodností třetího setu byl kuriózní Kumbálův zákrok, který je ovšem zbytečné popisovat - očití svědkové ho do smrti nezapomenou a ti ostatní by tomu stejně neuvěřili.
Na čtvrtý set jsme sestavu překopali - José N, Kato U, Tač, Cindy S, Jean, Mrdák B. Občas lítal příjem, ale jinak jsme dali prakticky všechno na co jsme sáhli a v pohodě si došli pro výhru i pro bod. Mimochodem, tak dobrou smečařskou formu už jsem dlouho neměl, bohužel to kompenzoval špatný příjem. Bod je doma, super, tak teď ještě druhý, testosteron na maximu, pak vypít celou hospodu a znásilnit všechny přítomné ženy (pokud se na nás nevrhnou samy), neboť silnější pes...
... ne ovšem tentokrát. Tie-break se nám nepovedl, od začátku jsme tahali za kratší konec a měli větší potíže s přibývající tmou a prohráli asi tak 10:15. Pamětihodností posledního setu byl Jeanův blikanec (slovo zapůjčeno s laskavým svolením Tomáše Řepky) směrem k rozhodčímu, což vyvolalo následnou diskusi o úloze kapitána a způsobům vyvíjení tlaku na rozhodčího. Tato diskuse zcela jistě pokračovala ještě poradou v kuželně doprovázená konzumací kvalitního metylalkoholu. Bohužel jsem se nemohl zúčastnit, neboť jsem byl vozem. Prosím některého z přítomných o uveřejnění zápisu z porady. Pokud nevidíte, nadiktujte to sestřičce.