PVZ - Košíře 3:0 (15, 13, 17)

Prostříhala jsem zápis, řekla bych jedno z těch jednoznačnějších, dalo by se řící i trochu méně zajímavých zápasů. Stav 3:0 s výsledky setů 15, 13 a 17 hovoří za vše. Takže i když v ženském volejbalu se nikdy neví, u nás se taky nikdy neví, pár výpadků a šňůr soupeře tam taky bylo, ale žádné drama. Citovala bych JU, která říkala, že hrajeme na půl plynu. A naštěstí to stačilo. 

Nejúčinnější zbraň bylo podání. Takže i když při rozsmečování vypadaly soupeřky o dost lépe, jako větší ranařky, co skáčou vysoko, tak při zápase se to nijak neprojevilo. Především protože neměli přihráno. Pamatuju si nějaké pěkné smeče JU, pěkný Terky rychlík ze středu, pár mega dlouhých výměn, které hany ukončila zalívkou na střed. 
Nejvíc mi však v hlavě utkvěl Fíďa, kterého při některých "nevolejbalových" výměnnách na židli skoro nebyl vidět, jak lomil rukama, čím dál víc, jak strkal hlavu mezi kolena, jak se na to občas nemohl dívat:-)

Ale tak stačilo to...Teď za 73 minut na Žižkově to bude jistě atraktivnější. takže letim, a stejně zase přijdu pozdě:-)