PVZ x Nusle B - 3:2 (-16,-8,22,23,14)

Ve čtvrtek (15.10.) jsme se sehrály zápas s dalším novým soupeřem. Již při rozehrávání bylo znát, že holky z Nuslí mají velmi tvrdou ránu a jsou výškově opět nad naším průměrem. Do základní sestavy jsme nastoupily takto: Hany (N), Dita (U), Janča (B), Elis (B), Síma (S) a Hanka Č. (S) a samozřejme Peta (L) :). Zpoza čáry nám záda jistila kvalitně složená střídačka: Marky, Zuzka Ž., Terka a Anička a jako fun club nás podporovala Niky a Hezi (plus příslušné pánské osazenstvo).
První set byl rozehřívácí, soupeř vyhrál 16:25 a my se s míčem spíše seznamovaly. Druhy set už byl šíleny. Opět se nám nepodařilo slušně přijmout a založit útok. Co bylo vlastně základní chybou nejsem schopná napsat, protože euforie z následujících třech setu přebila všechny špatné vzpomínky. :)) Ale špatně muselo být asi všechno, protože jsme druhý set prohrály jen s 8 body. :/ Nic méně do třetího setu jsme nastoupily s hlavou vzhůru s tím, že horší už to být nemůže a zamakáme, abychom se za sebe nemusely stydět. A taky že ano! V třetím setu se výrazně přitvrdilo na podání, takže soupeřky nedotahovaly přesně a útok neměly tak srovnaný. Za to my jsme pochopily, že podání není těžké a dá se přijmout s klidnou hlavou za jedna (i prsty) a to změnilo hru. Hanka rozdávala náhry luxusně a pestře na všechny strany a často šel útok proti jedno-bloku, takže se začalo skládat. Pole se výrazně zlepšilo, pokryly jsme hluchá místa a zadní lajna měla přehled o autech a skvěle je pouštěla. Soupeř dotahoval, ale nedotáhl. Čtvrtý set jsme opět od začátku ovládly a zase hodně pomohlo tvrdé podání. Dobře fungoval i dvojblok, který zastavil několik tvrdých útoků. Hodně se hrálo i z trojek dvěma útoky (ze středu a z účka), takže málokterý míč šel soupeři vyloženě zadarmo. A to je myslím vítězstvím této hry. Přesto musím říct, že spoustu míčů jsme zbytečně vyhodily a tím si ubraly body. Nicméně set se opět vyhrál a šlo se do tie-breaku. Ten jsme začaly skvěle, protože holky z Nuslí nebyly schopné přijmout a vedly jsme 8:0. Pak začaly postupně bod po bodu dotahovat, a to je také výtka z mé strany. S vedením osmi bodu by set neměl dospět do stavu 14:14, soupeř by měl být tak na dně, že se nezmůže k ničemu a my tak nahoře, že se bude hrát s maximálním nasazením. Jenže všichni víme, že ženský volejbal je o emocích a jakmile se vede, je to sranda! Ale bohužel tak by to nemělo být, mělo by se hrát s maximální obezřetností a soustředěností do posledního bodu a každý míč brát tak, jako by byl za vyrovnaného stavu. Každopádně zápas se vyhrál s ohromnou radostí a dobrým pocitem, že náš tým je bojovný a má na tuto soutěž!!
Vyzvedla bych skvělou souhru nahravačky a všech třech útoků. Pole bylo od třetího setu taky kvalitní, i když dost míčů padlo na zem ze zálivek. Skvěle se tlačilo podáním! Obdivuji holky na střídačce s jakou chutí a bojovností byly schopné nastoupit a pomoct v těžkých chvílích. Ukázalo se, že žádný tým v této skupině nebude oddychovka, ale my máme nasazení a hlavně chuť hrát a zlepšovat se pro vlastní dobrý pocit (a pivo ;) ).
I přes tento velký úspěch je na čem pracovat (jako ostatně vždy:)). Určitě doporučuji se během tréninků soustředit na vybírání zálivek, to je prostě úder, se kterým se budeme setkávat i s prvním týmem v tabulce. Během útoků mi přišlo, že se výhradně smečuje a docela značná část úderů šla mimo hřiště. Je hrozně důležité rozmyslet, jak se míč zahraje, i z krásné náhry může být chytře umístěným míčem bod. I když není ideální náhra či odbíjecí pozice, každý přehraný míč musí mít hlavu a je nutné se všemožně snažit soupeři znepříjemnit přihrátí (zadní lajna, rohy, použitý blok). Smečaři mají ze své pozice nepřeberné množství úderů, takže bych doporučila zaměřit se na lob do zadního rohu (z obou kůlů) a natvrdo vytloukání  bloku (hrozně silná zbraň). Ještě jsem sama cítila, že není úplně srovnané pole s blokem, samy se musíte rozhodnout, co budete blokovat. Jelikož zkušené soupeřky na hlavním kůle docela dobře rozhodovaly o typu útoku po lajne (a měly s tím uspěch), je těžké pro jednoho hráče (N nebo U) chytat tvrdou ránu a doskakovat pole na velmi krátkou zálivku, zatímco na ostrou jsou připraveni dva hráči (libero a přední smečař). Já jsem byla zvyklá (jako U nebo N) blokovat míč, lajna tím pádem zavřená a ostrou si chytly polařky, ale to si musíte rozhodnout samy. :) Samozřejmě vítám názory v komentářích, toto je pohled jednoho hráče. :)
Závěrem moc děkuji za krásný poslední zápas a vlastně všechno kolem! Už teď se mi stýská, takže ze severu sleduji dění v PV alespoň on-line.:) Přeji moc moc úspěchu a sil do dalších zápasů, bojujte jak lvi(ce), ať je co zapíjet, až se uvidíme. ;)