Slavoj - PVD 2:3

Koukám na druhou třetinu čtvrtfinále a značně mi to připomíná naše včerejší trápení se Slavojem.

Na ten jsme dorazili v devíti, byť Kumbál a Holub až téměř na zahájení. Základní sestava tedy Tomáš L, José N, Štefi U, Lukáš + Cindy S a Sůša + já B.

První set byl procházka růžovým sadem, soupeř vypadal jak z jiné soutěže, kazil na co sáhl a my, jak proti Norsku, v pohodě skórovali.
Druhým setem však nastalo naše trápení, soupeř se zlepšil na všech postech a my začali vyrábět obrovské množství nevynucených chyb, zas to byl starý zmatek, kdy se hráči nedohodnou a nevyberou jednoduchý míč, nebo někdo máchne rukou a odpálí míč do ... sakra 0:2. ...  V průběhu setu střídal Holub Lukášáše po jeho sérii pásek a nepřesvědčivých příjmů. 

Trápení se Švýcarskem pokračuje i ve třetím setu, po rozpačitém úvodu se nám podařilo srovnat krok v polovině setu díky několika po sobě jdoucím autům soupeře. Koncovku jsme naštěstí celkem s přehledem vyhráli a odhodláni urvat všechny tři body nastoupili do setu čtvrtého.

Ten však kopíroval průběh druhého, opět mnoho nepřesností, mizivá úspěšnost smečů ať už ze středu, handy či kůlu, soupeř nás ubránil a pak procedil bod skrz naše nekompaktní bloky. Krátké střídání Lukáše na účko bylo jen neúspěšnou epizodou.

Do tiebreaku jsme vstoupili s odhodláním a zvýšeným důrazem jsme dokázali hned na začátku odskočit do několikabodového vedení. Strany se měnily za stavu 8:3 a přes drobnou komlikaci v závěru, zápas v náš prospěch ukončil Cindy stylovou zalejvkou.

Po prvních čtyřech utkáních jara, musím konstatovat, že naše hra je bídná, naším nejlepším hráčem je jednoznačně Tomáš na liberu, který dělá co může a musí být pro něj frustrující bezmocnost útoku, kde nejlepším hráčem je stařík veterán Cindy. Štefi marně vzpomíná na formu let předešlých, kdy klepal na dveře céčka, Holub se trápí zdravotně i na hřišti a jeho největším přínosem je spolehlivá hra v poli. Kato střídá dobré se špatným a Lukáš si zatím vybírá nováčkovskou daň nervozity. Blokaři dělají co svedou, ale bohužel moc nesvedou. Zbývá José, který je po Tomášovi druhým, který snese přísnější měřítka ač včerejšek mu příliš nevyšel.

No snad nás v dalších zápasech navštíví Forma, nebo alespoň vrtkavá paní Štěstěna.

Martin

p.s. všimněte si, že jsem v podstatě optimista