Kobyli 2021 report

Pripadla mi mila povinnost sepsat report o nasi daleke ceste do obce Kobyli na nas momentalne nejoblibenejsi turnaj (soude podle rychlosti prihlasovani hracu na nej)

TLDR: Radost a Lasku jsme silrili jako vzdy a pohar nas proto neminul

Jak jsem jiz predeslal sestava byla jasna jiz dlouho dopredu a ladili se spise technikalie, jak se do te prdelky dostaneme a kdy tam pojedeme. Nakonec jsme zvolili lety osvedcenou klasiku aklimatizacniho pobytu s odjezdem v patek a navratem v nedeli po zdolani vrcholu. Nezkusenym borcum tuto variantu rozhodne nedoporucujeme, protoze aklimatizace se nekdy muze protahnout az do poloviny turnaje a pak uz neni mnoho casu na sbirani bodu. Napriklad Mala Skala, ktera tam mela dva tymy letos prijela uz ve stredu, tomu rikam priprava!

Cesta byla dlouha a jedinym highlightem byla kolona na D1, KFC ve Vankovce, kde jsme nabrali Vandraka z "Mejta" a potom tuleni se na zadnich sedackach. Jelikoz vecer byla strasna tma, tak vam k posezeni nic nereknu, protoze nebylo nic videt. Spat jsme sli samozrejme v rozumnou hodinu a v rozumnem rozpolozeni o tom ostatne svedcili i povlecene periny a prosteradla na postelich nekterych hracu.

Turnaj se nesl v duchu doby minule, slavnostni nastup, kde jsme dostali vynadano za noseni piva, potom jiz zaznelo jen: "Druzstva koncit!! Pozor! .... Pohov!" Trochu na zacatku vazla organizace a byly dlouhe prodlevy, ale jakmile jsme se dostali na kurt, tak jsme nebyli k zastaveni! Skupinou jsme prosli zcela hladce bez ztraty setu, kdy jich vetsina skoncila se skore pod 15. Pak prisla organizacni zmena, ktera vyplynula z pocatecnich prodlev a organizatori zmenili postupovy klic, kdy misto systemu Nagano (postupuji vsichni) udelali jen krizek 1:2 a 2:1. Nas se to vsak nijak nedotko.

Z vedlejsi skupiny jsme toho moc nevedeli, jen ze je zamotana a vsechny tymy hraji dobre. V semifinale nas cekal predlonsky vitez a tym, ktery nas porazil ve skupine - Nova Vcelnice. Predlonskou porazku jsme jim oplatili a hrave je porazili a mohli se tak zacit chystat na finale. Tam jsme dostali Komarno, ktere nas predloni porazilo ve strizbe o bronz, zapas to popravde nebyl moc hezky, souper nebyl uplne volejbalovy, ale hral ucine a nekazil. Nakonec se z tohoto zapasu vyklubala tri setova bitva a rozhodli jsme az v tiebreaku, kdy jsme urvali vitezstvi na nasi stranu.

Nejlepsim hracem turnaje byl urcen opet Pavel Marko, ktery tak toto vitezstvi obhajil po 2 letech. Vecerni tradicni cimbalka byla kvuli covidu zrusena, protoze se organizatori bali, ze budou muset kapelu zaplatit i kdyz to vladna zatrhne. Nastesti nezrusili pecene prase a erarni demizony vina. Nejdriv to vypadalo, ze na ne z nasi strany ani nedojde, protoze jsme vyhrali 5l + dalsi 4 lahve. Nakonec se ale opet projevily nase vytribene Prazske jazycky a vino zmizelo, jak para nad hrncem. No, co bylo dal vam nereknu, protoze se zase strasne rychle setmelo nebylo videt na krok.

Jeden prekvapivy fakt z rana je, ze vsem bylo dobre, nikdo nemel kocovinu a ani svalove nas nic netrapilo. Nastesti napady jit si jeste zahrat beach nas rychle presli stejne jako ten o dopiti demizonu. Radeji jsme sedli do auta a vyrazili smer Brno/Praha, cestou jsme vyresili polovinu problemu lidstva vcetne Ceske republiky a v poradku se dostali domu.

No takhle by to proste slo :-)