PVD – VSŠ

Tomu zápasu chyběl jen lepší konec pro barvy PVD. Jinak se diváci nudit nemohli, k vidění toho bylo hodně. 5-ti setová bitva, kdy se výsledek přelíval z jedné strany na druhou, dlouhé výměny, kdy někteří nevěřili, že ještě vydrží, emoce, rozhodčí....
Naše sestava na začátku utkání: Jose, Štefi, Pepa, Kato, Jean, Kumbál
V prvním setu se hra tahala až do koncovky. Bylo to hodně vyrovnané se šťastným koncem pro nás. Vlastně nebylo to o štěstí, v závěru setu se prostě ukázalo, že máme vhodné hráče do koncovky (ještě nikdy jsem nedal poslední dva body v setu ). Druhý set už z naší strany taková hitparáda nebyla. Prohráli jsme o pět balónů a celkem zaslouženě. Na straně soupeře se chytl jejich střeďák i hlavní smečař a my jsme nebyli s to je pokrýt ani blokem ani v poli. Do třetího setu nastoupil místo mě na blok Pepa a na smeč Cindy. Průběh setu byl ale jednoznačný. Uhráli jsme pouze 15 bodů. Všechno zlé je k něčemu dobré, asi je to trochu ukolébalo. Navíc našemu výkonu prospěla změna pozic, kdy na smeč se přesunul Pepa a Cindy na blok. Výsledkem byl nejhezčí set utkání, kdy se naši hoši opravdu snažili, makali a soupeře dokázali přehrávat. Náhodní kolemjdoucí se zastavovali a ptali se, jestli tam nehrají tenistky. Ne, ne, odpovídal jsem, to jen náš kapitán v okamžiku herního vzrušení vydává podobné skřeky… Tiebreak. Co k němu dodat? Do stavu 6:6 vyrovnaná partie. Pak soupeř odskočil na 8:6, po změně stran pěkně připravená i provedená dvojka Jeana dopadla do autu. Pak už jen stačí dodat.. „To si děláš prdel“, ČERVENÁ,  hráč ven (naše účko), konec zápasu