Historie - Svrčovec

Ještě než tady popíšeme letošní Svrčovec...našel jsem výpověď několik let starou-ještě když trénoval Meloun dorostenky z Žižkova:

Turnaj ve SVRČOVCI s "VELKÝM CHARISMA"

Tak jako před rokem, jsme se pod vedením, našeho trenéra Melouna, vydali na velkolepý antukový turnaj do Svrčovce, kde jsme minulý rok uhráli 3.místo a Melounovo družstvo dokonce vyhrálo. Bylo slunečné sobotní ráno a celé naše družstvo (Eva, Týna, Zuzka, Vilda, Renda a já) už nedočkavě přešlapovalo v blízkosti Dejvického kruhového objezdu. Všichni kupodivu přišli včas, dokonce i já, a tak už nám nic nebránilo, abychom nasedli do aut a vydali se směr Svrčovec. Vše nasvědčovalo tomu, že cesta proběhne stejně jako vždy bez problémů, ale opak se za pár minut stal pravdou. Jen co jsme se vyjeli z Prahy, ohlásil Meloun, že se ještě musíme stavit ve Voznici pro putovní pohár, který loňský rok po velkém boji vyhrál. Nemusím snad ani říkat, že samotné vyzvednutí poháru považoval Meloun za zbytečnost, neboť byl odhodlán vyhrát i letošní ročník - no nakonec nebyl zas tak daleko od předsevzetí, které si uložil (ale nebudu předbíhat ;o). Zkrátka vše šlo zatím jako po másle, bohužel pouze do chvíle, než jsme začali smolně hledat klíče od klubovny a kroužit mezi sousedy, klubovnou a melounovou chatou a to třikrát do kola. I když vše nakonec dobře dopadlo, pohár byl v bezpečí položen na přední sedadlo (smrti) spolujezdce vedle Melouna, narostl náš časový deficit zhruba na půl hodiny. Fakt, že nejspíš nestihneme zahájení turnaje, přihlášení družstev a možná i první zápas, nám i Melounovi, nijak nezkazil dobrou náladu a doprovázeni hudbou Petra Hapky, jsme se vydali dál. Zbytek cesty proběhl v pohodě, Eva správně navigovala, Meloun zarputile řídil a já jsem obdivovala krásnou krajinu, která se ve VELKÉ rychlosti míhala za okénkem. Dorazili jsme akorát včas. Turnaj začal. Už si ani přesně nepamatuji, kolik bylo družstev a kdo vyhrál. My jsme smolně jako loni, prohráli v klíčovém zápase, který by nás posunul rovnou do bojů o první místo a hráli jsem o ,,útěchu-třetí místo. , musím uznat, že letos jsme hráli hůř a aspoň z mojí strany to byl propadák. Výsledek mluvil sám za sebe, neboť jsme prohráli i zapas o třetí místo a skončili jsme čtvrté. Meloun druhý. Jelikož se nedělní zápasy protáhly do poledních hodin a vedro bylo doslova k padnutí, zajela se ještě většina hráčů a hráček vykoupat a osvěžit na koupaliště. Někdo to pojali vyloženě sportovně, měl dokonce plavky a po překonání chabé stydlivosti, odhodil ručník a zaplaval si pár bazénů, bylo i pár jedinců, kteří se potřebovali ještě trochu doopálit, lépe řečeno alespoň trochu setřít rozdíly mezi bíle zářícími nákolenkami, kraťasy, tričky a ortézami, nebo se prostě jen vykoupat. A aby byla idylka nedělního letního odpoledne zcela dovršena, naskytl se při odjezdu, všem návštěvníkům plovárny, pohled na obnažené mužské tělo, po jehož shlédnutí, jsme se jako dorostenky utvrdily v tom, že letošní turnaj ve Svrčovci měl opravdu VELKÉ charisma.

Lucka