Metodika - útok prvním sledem alias rychlík

 Protože jsem občas jako nahrávač i jako trenér až zoufalý z toho časování rozeběhu a místa odrazu na jedničku přikládám tento článek zaměřený důkladně na blokaře a jejich ofenzivní činnost. Naše hlavní chyba je odraz blízko u saka (Sůša, Jean, Mrdák, Mára, Jiří), nesledování místa nahrávky (Sůša, Mára, Aneta), nedostatečné vytažení z ramen (Pivor, Elis) a pozdější odraz (Sůša, Tygr, Elis).

 Pořád myslete na to, že nahrávač hledá vaší ruku. Ne jako u smeče, kdy trefujete míč. U rychlíku trefuje míč vás.Téměř vždy budete mít proti sobě minimálně jednoblok, nahrávka tedy nesmí být nalitá a musí vám dávat šanci vyhnout se bloku do strany, pod ně. Pokud je příjem dál od saka, vy se musíte odrážet také dál od saka! Jinak vás nehrávač nemůže trefit.

Úder ze zóny III po nahrávce do prvního sledu

V týmu máme na středu praváky, takže je to napsané pro ně. Leváci mají nohy a trup obráceně, ale to už jsem vysvětloval několikrát.

Rozběh 

Při útoku v prvním sledu začíná smečař rozběh normálně asi 3,5 m od sítě a blízko nahrávače. Podle výchozího postavení útočícího hráče se vyskytuje několik rozběhových směrů od šikmých až téměř rovnoběžných se sítí, po rozběhy začínající kolmo k síti nebo obloukem ze zóny II. Podstatné je, aby konečná podoba odrazového postoje byla se spojnicí ramen šikmo a levým ramenem k síti. největší komplikace vznikají při rozběhu středového hráče ze zóny II. Dráha rozběhu po oblouku. Otáčení trupu pomocí správného došlapu se děje v posledním dvojkroku, odraz z levé nohy (při brzdícím kroku pravou) by měl při utajení rozběhu začínat na úrovni nahrávače.

Charakter a místo odrazu

Jakmile nahrávač zaujal své postavení a je v situaci těsně před kontaktem s míčem, odráží se smečař blízko před ním v dostatečné vzdálenosti od sítě a začíná úvodní fázi svého švihu paže. Odpovědností smečaře je vytvořit si správnou vzdálenost vůči nahrávači, který naopak musí sledovat smečaře a zahrát mu nahrávku s pravidelnou a obvyklou dráhou letu. Útočné údery po nahrávkách prvního sledu jsou vždy výsledkem časové i prostorové spolupráce mezi nahrávačem a smečařem – lze jenom velmi těžko zvýrazňovat odpovědnost jednoho nebo druhého z hlavních aktérů. Důležitým momentem při odrazu je postavení chodidel útočníka. To rozhoduje o natočení trupu. Má-li být trup v momentu úderu šikmo k síti, což je předpoklad, aby se pravé rameno dostalo od sítě, musí špičky chodidel útočníka směřovat na nahrávače. Toto pravidlo musí být zachováno i když středový hráč nabíhá ze zóny II a musí nahrávače jistým způsobem obíhat.

Charakter a časování výskoku

Úder po nahrávce č.1 by měl být proveden v době před kulminací dráhy letu nahrávky, nejpozději však v momentu kulminace. Tomu odpovídá i časování výskoku. „Zásoba výskoku“ samozřejmě výrazně ovlivňuje činnost nahrávače, ale vlastní okamžitý výsledek závisí na přesnosti spolupráce obou aktérů – nahrávače i smečaře. My dodáváme, že z videozáznamů je patrné, že úder č.1 je z časového hlediska správně proveden tehdy, nachází-li se útočník již ve výskoku (nebo právě opouští podložku) v momentu, kdy míč opouští prsty nahrávače. Ještě lepší orientační pomůckou jsou však paže útočníka, které by měly být v momentu nahrávky minimálně v poloze před obličejem. Ideální stav je však, jestliže je úderová paže útočníka v tomto momentu již v nápřahu.

Poloha trupu při úderu

Poloha trupu je levým bokem šikmo k síti. Tato poloha se podstatně nemění ani při úderu do zóny I. Práce trupu není při úderu prvním sledem tak výrazná jako při úderu po vysoké nahrávce. Trup sice rotuje, ale úder je veden do obou směrů hlavně pohybem paží.

Pohyb paže při úderu

Vedení paže je strukturou pohybu velmi podobné úderu po vysoké nahrávce. Často však musí středový hráč reagovat na vývoj situace: jak na nahrávku, (neočekávané zrychlení), tak na reakci soupeře (rychlé sražení míče do volného prostoru s minimálním nápřahem). To je důvodem, proč je u středových hráčů vidět často kratší nápřah. Útočit kvalitně a tvrdě i po kratším nápřahu, stejně jako schopnost rozlišit situaci a správně zvolit délku nápřahu, patří mezi stěžejní vlastnosti útoku prvním sledem. Při útoku prvním sledem směrem k zónám I a II se nejčastěji používá úder přes osu těla s relativně malou rotací trupu.

Situace po nepřesné přihrávce

Je-li přihrávka nebo vybírání míče příliš krátké, měl by se nahrávač jakýmkoliv způsobem dostat k míči a pokud možno ve výskoku jej nahrát zpět směrem k síti. Kdykoliv se nahrávač ve hře dostane dál od sítě, je třeba brát jako princip, že to je smečař, kdo musí korigovat svůj rozběh a místo odrazu posunout směrem k zóně IV. Měl by se tak vždy odrážet před jakousi myšlenou čarou, která je charakterizována dále. Jde-li přihrávka relativně nízko a nahrávač nahrává stranou, je myšlená přímka vedená nahrávačovými rameny k síti (ne jeho nohama). Je-li přihrávka vyšší a nahrávač má dost času, aby se otočil směrem k levé přední části pole (zhruba směrem na zónu IV), je tato imaginární přímka pro odraz smečaře prvního sledu vedená diagonálně mezi rameny nahrávače směrem k síti. Čím více je nahrávač vzdálen od sítě, tím větší by měla být vzdálenost mezi ním a smečařem.