Michle vs. PVC 1:3 (-22,cca 21,22,22)

Píši ještě večer po zápase, abych nepoztrácel většinu dojmů a myšlenek, které ve mně zůstaly po našem úspěšném vystoupení. Julie už dožužlala Kateřiny prso a moc mi toho nenechala, tak snad se mé myšlenky budou ubírat mnou chtěným směrem a nenechám se rozptylovat J

Pod novým názvem Michle nás čekal starý známý soupeř, Slavie. Jak už říkal Tom po zápase v hospodě, i já se ztrácím v záplavě naleštěných pleší a rašícím strništěm na bradě Slávistů a tak se pouze domnívám, že hráli téměř ve stejné sestavě jako loni, až na nové, velmi šikovné libero.

První set se už od počátku vyvíjel v naší režii a celkem pohodlně jsme si vybudovali náskok zhruba 5 bodů. Podle klasického scénáře jsme se nechali trochu uchlácholit útočnou impotencí Slávistů a slevili jsme na jejich level. A opět podle klasického scénáře se soupeř zvednul a začal být mnohem úspěšnější jak na útoku, tak začali čapat v poli a celkově šli nahoru, což nás stálo první sadu.

Jak už je z názvu článku zřejmé, zbylé 3 sety už jsme dotáhli do vítězného konce.

Nejsem si vůbec jist, v jakém setu kdo zářil a kdo kazil a tak to shrnu vše v jednom balení.  Zlepšila se aspoň o kousek obrana, počínaje blokem, tak i polem. Minimálně přímých bloků na zem bylo mnohem více než se Španěláky. Ale i tak nás docela často ometali o ruce, více krajáky. V poli pěkných pár zákroků zaznamenal Mates  (jednoručky, prý odkoukané od Kata JCo ty na to banáne?).

Příjem byl slušný, což je fajn, jelikož plachty, aspoň z mé pozice mimo hřiště, vypadali dosti hnusně.

Tykyho náhra až na pár slabších chvilek fungovala velmi dobře, trochu vázla souhra s Jirkou(podle jeho slov), ten si to zase vybral na bloku, kde se mu dařilo mnohem více než normálně. Ostatní celkem úspěšně skládali.

Soda zaznamenal pěknou sérii na podání a plachty od tykyho fungovaly, přesto by jsme(podle mě) měli mít vyšší úspěšnost prvního podání.

Bylo toho spousta, něco jsme rozebrali v hospodě a také nechávám otevřený prostor komentářům.

Jelikož jsem poctivě vystříhal tento komentář, nemohu jinak, než se nezmínit o vítězném míči. Ano, už je vidím, téměř si na ně mohu sáhnout… Mluvím o těch srandovních „ksichtech“, když si čtete tu první větu. Ale sorry, nemohu si pomoct. V tu chvíli kdy soupeřův nahravač(jinak celý zápas podával moc dobrý výkon) posílá náhru na hlavní kůl, už stojím připraven na blok a měřím si směr letu míče. Nestandardně se spíše pomalu přesouvá nad pásku, až téměř k nám! V tu chvíli už není čas na rozmýšlení a koukání zda soupeř náhodou nehodlá blokovat. Už není čas na odstoupení, ani jiné přesuny. Teď už se nepřemýšlí! Inteligence, taktické pokyny, natrénované udéry, vše jde stranou. Nastupují pudy, automatické jednání, „čich“. To co už máme všichni od Australopitheca. Prostě jsem s tím prásknul na zem, řev jako v zoo a dres dolu, nic jiného se nedalo dělat.

Výkon rozhodčího by vydal na zvláštní článek, asi tak 5 opravdových MEGACHYB a 2, slovy dvě!!!, žluté karty. To by mělo jako nadpis stačit.

Závěrem bych rád poděkoval všem co tam dnes byli(podle hodin spíše včera) za pěkný,bojovný výkon. A také opět děkujeme PVŽ za hojnou návštěvu a musím také takto veřejně pochválit Zdendu za návštěvu a hlasitou podporu. Kdo neví o koho šlo, byl to ten velkej „borec“ v černém nahoře na tribuně, hlasitě odmítající výroky rozhodčího. A měl pravdu předsedo!

A bacha na chyby, bude jich tam hromada…

Vzhůru na Modřany.