Dva v jednom aneb jak Farky nechtěl stříhat a PVD napršelo štěstí

Podolí C – PVD 3:0
V zákonem chráněné přírodní hale na Dobešce jsme se v tropickém horku sešli opět sotva v 8 lidech včetně Lesejka, který se rozcvičil, ale nenastoupil. Nastoupili jsme v sestavě Sety a Sůša na bloku, Kato a Tomáš na smeči (teď mě napadá, že Tomáš vlastně nedal zápisné za premiéru na smeči:-), Cindy na U a já na náhře. Skoro od začátku jsme prohrávali o několik bodů. Soupeř hrál spolehlivě, nedělal na rozdíl od nás moc chyb, takže v pohodě vyhrál první set. Už v průběhu nastoupil Farky na účko za Cindyho a od druhého setu Cindy zaujal místo Setyho na bloku. Nicméně žádná změna nenastala a soupeř získal velmi brzy 5-6 bodů náskok a až na naše malé vzepětí díky bojovnosti v poli, opět bez problémů vyhrál. Třetí set byl asi nejvyrovnanější, nicméně zázrak se nekonal a Podolí nás přejelo 3:0.
Resumé: Zápas se nám vůbec nepovedl a byl vyvrcholením tragické série, kdy jsme se scházeli horko těžko v 6 lidech, ve hře měli obrovské výpadky a všechny je prohráli 3:0.
Střih. To už jinde jsme, to je jiná pohádka. Celý den pršelo, na některých místech už opět nabírali písek do pytlů proti povodni a my se sešli v neuvěřitelném počtu 9 hry schopných lidí na klíčovém zápase sezóny proti Meteoru B. Tento tým nás v minulém zápase zaskočil obratem ve 4 a 5 setu ve stylu Chicaga proti Bostonu a asi nastartoval naši diplomaticky řečeno ne úplně přesvědčivou druhou polovinu soutěže. Hrát se jim v deštivém počasí moc nechtělo a ani my nebyli úplně přesvědčení a padaly určité mírně korupční návrhy o vystříhání pátého setu apod. Hřiště bylo ale v pohodě, tak jsme rozhodli, že budeme hrát a volba se ukázala jako správná.
Byla to ale bitva o každý centimetr hřiště. Na rozdíl od minulých zápasů jsme se mohli spolehnout na dobrý příjem, který vyztužil Pepa na U a Tomáš zpět na svém postu libera. Spolehlivě na smeči útočili Cindy, v prvním setu Kato a od druhého setu Farky. Dařilo se i blokařům Sůšovi a zázračně uzdravenému simulantovi Jeanovi. Hlavně antibiotiky nadopovaný Sůša posílal do hřiště soupeře jeden granát za druhým (tento obrat jsem si vypůjčil od legendárního Jirky Rejmana).
V prvním setu jsme skoro celý průběh vedli a i přes drobný výpadek si to pohlídali. Druhý set byl nejtěžší. Až do koncovky jsme prohrávali o 3-4 body, soupeř se překonával v poli, ale bojovností jsme to urvali. Další set byl od začátku spíš vyrovnaný a asi v polovině jsme Meteoru trochu utekli. Ale oni v koncovce mohutně dotahovali a my se začali strachovat. Rozhodující bod si připsal rozhodčí, který už nechtěl moknout a Jeanovi neodpískal dvoják :-) a my mohli začít slavit. Hlavní faktory stojící za naší výhrou vidím ve zlepšeném příjmu a z toho plynoucímu jistějšímu útoku a přítomnosti Jeana na bloku a Tomáše na liberu.
Schůze byla tradičně vydařená až na to, že mě proti mé vůli zvolili do funkce vedoucího týmu (já vás varoval). Nejdůležitější ale je, že soutěž je zachráněna a příští rok budeme posíleni o hráče Sokola Hostivař. Zřejmě dobrej oddíl.
Hawk!
José