Astra A – PVD 1:3 - aneb statistika nuda je...

Začneme malou lekcí statistiky.
Pokud stříhá n lidí, jaká je pravděpodobnost, že bude rozhodující kombinace, tedy právě 2 symboly ze 3?
Stačí podělit počet příznivých případů počtem celkových případů. Počet celkových případů je při n účastnících jednoduchý, totiž 3^n. Počet příznivých situací je trochu těžší. Počet pozitivních skupin je 3 nad 2, tedy 3 (kámen nůžky, kámen papír, papír nůžky). V každé skupině je pak ještě 2^n – 2 variant, neboť každý z má na výběr ze 2 symbolů, ale 2 kombinace, kdy dají všichni stejný symbol je třeba vyloučit.
Celkem je tedy šance na rozhodnutí 3*(2^n – 2)/(3^n). A teď trochu konkrétněji. Při 2 nebo 3 lidech je pravděpodobnost rozhodnutí 2/3, což se dá i celkem snadno ověřit výčtem negativních možností. Zajímavé to začne být při větších počtech. Při 8 je to skoro 1:9, při 10 lidech asi 1:19 a při 12 lidech 1:43.
A přesto se mi v tomto počtu podařilo prohrát už asi napotřetí, a tak musím psát komentář. Jako na potvoru, k zápasu moc není co napsat. Nejzajímavější byl asi první set, kdy z nadějného stavu 22:18 vyplynula beznadějná prohra 22:25. To jsem ale ještě na Albertově nebyl, tak to vím pouze z doslechu.
Zbylé 3 sety byly víceméně fádní. Velmi dobrá hra všech hráčů (Tyky, Vítek, Kato, Tač, Jean, Grbič, José) byla navíc podpořena neuvěřitelnou dávkou štěstí (prasata, podání a smeče na lajny atd.). V posledním setu soupeř pochopil, že nepřízni Božstev nelze vzdorovat a útrpně čekal na závěrečný hvizd.