PVZ x Vršovice (1:3)
Ve čtvrtek jsme nastoupily proti (teď už) prvnímu týmu tabulky. Holky z Vršovic nás vyvedly z míry hned na začátku, když si zabraly naši šatnu a následně i naši oblíbenou polovinu hřiště. Naše sestava byla značně osekaná - Hany se vydala kamsi mimo ČR a JU zmohla rýmička. První set jsme začaly hodně nervózně. Celkový projev byl dost rozpačitý, přišlo mi, že se nám v podstatě nic nedařilo a nepomohlo moc ani prostřídání na smeči - sestava Marky (N), Kali (U), Hanka + Anička (S), Nikola + Elis (B) a Peťa na liberu. Do druhého setu šla na smeč Síma se Zuzkou, řekly jsme si, že vlastně o nic nejde a že musíme začít hrát a najednou to šlo. V poli se makalo a nebýt pár chybiček, tak byl druhý set náš. Třetí jsme konečně začaly i trochu podávat a vítězství bylo naše. No a čtvrtý set, co dodat. V poli se makalo, smečovalo se, na U šla místo Kali Anička a myslím, že bychom ho byly bývaly mohly i dotáhnout do vítězného konce, ALE!! Nedat za sebou 4 podání, to se opravdu nedá. Celkové bych zápas ohodnotila kladně. V poli se vyčapaly neuvěřitelné míče, nejvíc musím pochválit Peťu a Símu. Markét na letošní premiéru na náhře taky nezahrála španě :) Na trénincích se musíme zaměřit na podání, protože těch se kazilo opravdu hodně a ten jediný set, který jsme vyhrály, tak to byl jediný set, kdy se nám na podání dařilo (Simča měla myslím docela dlouhou serii). Takže potrénujeme podání a první polovina tabulky může být bez problémů naše ;)
- Blog uživatele Tereza
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
z lavičky
Pár postřehů od zápisu:
- určitě to chce potrénovat podání. S týmem na vršku tabulky nemůžeme celý první set podávat lehké buchty doprostředka. Je potřeba se nebát zkazit a natrénovat si alespoň jeden typ podání, který nějak potrápí, nebo vybočuje z běžné škatulky. Když jsme se pak dohodly, že přitlačíme, tak Elis nebo Síma docela bodovaly. Na druhou stranu to chce zdravý úsudek - když přede mnou zkazila hráčka (nebo dokonce dvě), tak to prostě musím dát (i za cenu té buchty doprostředka;-) (jak psala Terka, tušímže v druhém setu jsme se strašně nadřely na ztrátu a pak jsme soupeřkám hned vrátily míč zkaženým podáním)
- smečařky (všimla jsem si toho hlavně u Símy a Zuzky) se musí rozebíhat zvenku. Obě jdete směrem dovnitř hřiště, a pak jste řadu Markétiných narhávek lovily horko těžko za hlavou. Přitom ty nahrávky šly často úplně přesně tam, kam měly jít - vedle antény, vedle bloku. Nebyly přetažené. (neříkám, že to tak bylo ve všech případech, ale docela dost často).
- střeďačky - když to nejde rychle, je myslím potřeba jít metrem. Eliška se krásně vyhýbá a Nikča má potenciál být nad bloky. V tu chvíli pak radši metrem přesněji, než ofsajd nebo prstama přes, když se snažíme jít rychle.
- lavička - hlavně ze začátku mi přišlo, že na lavičce bylo úplně mrtvo. Chvílema to vypadalo, že domácí tým jsou Vršovice. Pojďte se povzbudit!
Celkově to ale nemá být drtivá kritika, spíš zamyšlení nad tím, co jde potrénovat do příště. Ono po bitvě je každý generál a navíc z lavičky tuplem;-) Po zaraženém prvním setu jsme se rozehrály a zjistily, že s Vršovicema se dá hrát! A ten vyhraný set byl super. I celkově z toho mám celkem dobrý pocit. Hlavně v poli tam pak bylo několik super zákroků (Peťa si krásně pohlídala zalejvky, Síma zase vyškrábla lecos, Marky počapala v jedničce řadu úderů). Dobře fungovaly trojky s Kali, která rozhodila útok, takže soupeřky musely reagovat na jinou situaci. Anička se nebála to řezat. Takže myslím, že určitě máme na to, potrápit každého, a to i ve chvíli, kdy nastupujeme v pro nás nezvyklé sestavě:-) S Hany hrajeme už nějakých 7 let (s menšími přestávkami), takže je jasné, že na jinou nahrávačku si budeme chvíli zvykat. Turnaj v Roudnici by na to mohl být skvělý!
Takže po novém roce se těším na další bitvy:-)