PVD - R. Pípy A 3:1 (16, 23, -21, 22)

Na úvod bych rád uvedl, že dle platných pravidel by měl tento komentář psát ten, kdo nedodal minulé komentáře. Což jsou celkem 3 lidé, ale nevím, kdo to je, ale oni jistě ví...

Ve volejbalovém chrámu na Albertově jsme přivítali tým s post-pubertálně působícím názvem Rychlé pípy, proč se jmenují zrovna tak netuším, každopádně na hřišti ani u výčepu nic zvláštního nepředvedli. Což se tedy dá bohužel říct i o nás.

Sešli jsme se ve vysoce nadprůměrném počtu 8 kusů a nastoupili ve složení: Lesík N, Sůša, Vítek B, Cindy, Soda S, Lešek U. Na lavičce Helvi a Matěj. Nutno poznamenat, že Soda si místo v sestavě zajistil citovým vydřením našeho kapitána přinesením jednoho ze svých dětí a prohlásil, že po prvním setu musí odejít. Jsa měkkosrdcatý, Vítek podlehl, i když nám ostatním by přislo jako celkem povedený fór nechat Sodu zapisovat :-)

Soupeřovi lítaly příjmy a ani jinak to nebyla žádná sláva, v pohodě jsme v prvním setu došli pro výhru. Ve druhém setu nastoupil Helvi a najednou začalo všechno lítat i nám, přičemž mezi těmito 2 fakty asi nebyla žádná souvislost. Přesto jsme se štěstím vyhráli. Třetí set byla naprostá tragédie. I když výsledek vypadá důstojně, obraz na hřišti byl zoufalý. Lítal příjem i náhra a vůbec nikdo nebyl schopen složit míč. Někdy koncem setu přišel místo mne Matěj a zůstal až do konce zápasu. Po prohraném třetím setu si Vítek s Leškem vyměnili posty, což mělo mírně pozitivní efekt, na výhru ve čtvrtém setu to stačilo.

Takže závěrem - 3 body se počítají, ale svátek volejbalu se nekonal.