Slavie A-PVC 3:0 (19, 22, 23)

Využiji toho, že jsem dříve doma než ostatní a napíši pár slov. Nevím zda bych se k tomu já nebo někdo jiný zítra dokopal.

Základní sestavu jsem tvořil snad déle než se skládal celý národ na základní kámen k Národnímu Tykadlu. Na náhře Divy a kdo potom? Postupně jsem sestavil 6 základních šestek. Pro situaci vysokého bloku soupeře, rychlé smeče soupeře, pomalé vysoké náhře soupeře, potřebnosti našeho jistého příjmu, pro naši rychlou hru a pro vabank. Inu neviděl jsem vás teď dvakrát při zápase a na turnaji, pro jistotu diskutuji situaci s Nákladem, raněným Pivorem a tvůrcem hry Tykym. Situace v PVC je nyní taková, že je 11 vyrovnaných, dá se řící průměrných a rozhoduje momentální forma a typ soupeře.

Takže Tyky náhra, Tač smeč, Mrdák blok, Mates diago, Grbič smeč, Jiří blok. Inu výška dobrá, vzhledem k slávistické převaze v centimetrech. Bohužel příjem Grbiče a jistota Matese nebyla z nejlepších a do hry se dostal Soda a Holub. No trochu to pomohlo na příjmu, ale ne moc. A to nás ostatně provázelo celou dobu, pokud někdo přijímal hůře smečoval a naopak. Soupeř podání moc neriskoval a soustředil se na sako.

Obecně byl problém v tom, že jsme skládali méně míčů na kůlech. To můžeme vzít tak, že nás ublokovali nebo jsme je nedokázali zastavit my nebo obojí. C) je patrně správně, jejich smečaři byli o poznání ostřejší a neměli vážnější problémy s naší defenzivou. My jsme se proti jejich vysokým blokům sice prosazovali, ale ne tak snadno. Pokud byl vepředu Tyky tak neměl soupeř problém s výběrem směru útoku. Jedinou naší významnou devizou byl útok středem, jak Jiří, tak postupně Mrdák a Grbič se hodně prosazovali. Jenže cool je holt kůl. A všichni jmenovaní střeďáci měli lepší ofenzivu nežli defenzivu.

Takové ty jemnosti, jako na koho podávat, taktická střídání na podání, blok či do pole neměli tentokrát na výsledek žádnou váhu.  

No tak mi to doprdele spadlo. Škoda, psal jsem to do půl druhé. Ale bylo to něco v tom smyslu, že když budeme držet za jeden provaz...

Je ráno a nedalo mi to nedokončit co jsem myšlenkově započal, akorát trochu zrychlím :) Spokojeni můžeme býti s útokem ze středu. Jak Jiří, tak Mrdák a nakonec Grbič skládali rychlíky do stran téměř 100%. Bohužel blokaři nepřidali to co od nich také chceme-bloky. Hlavně dvojblok Jiří, Tyky je hodně disproporční, druhý jmenovaný je tam jako třtina proti bizonu. Prostě Jiřího na kraji nezastaví. Co mě hodně mrzí je podání. Do této činnosti jsme dali hodně času a energie. Výsledek se dostavil pouze na tréninku, v zápase dá jednotlivec maximálně jedno podání. Soda, Holub, Mates, Jiří, Tygr, Tač všichni jsou schopní dávat bomby. Jak pískne rozhodčí je ovšem po formě. Inu zdá se, že pro nás platí: všude dobře na tréninku nejlíp. Podání je individuální záležitost a otázka tréninku, chtění a psychiky. Ale to všechno dobře víme.

Ještě se zastavím u dalšího prohřešku. Tykyho necitlivé zapojení nových, střídajících hráčů do hry. Není možné dát okamžitě Sodovi trojku nebo Soptovi handu. Navíc to nebylo poprvé a říkal jsem ti to i v tomto zápase. Nový hráč si aspon chvíli musí osahávat svůj post, stačí jeden, dva míče. Nahrát jinam to jistě šlo.

Inu nemáme nyní žádné spolehlivé bombery, kteří by nám přinesli několik snadných bodů podáním. Nemáme ani vysokého razantního smečaře, jenž by se prosazoval proti dvojbloku. Musíme tedy hrát pečlivě a trpělivě. Součet našich minichyb nám však nedovoli zvítězit: Holubovi dvakrát spadla roláda do trojky, Josého míč odpálil, Tač vzadu míč v autu, Mates první dvě trojky roury, Soda třikrát ostře do bloku...Jasně volejbal je stejně jako každá jiná míčová hra založena na chybách. Vím, že stavět blok od středu není jednoduché, nenechat se vytlouct po lajně chce mít pevné nervy, přijmout plachtu je kumšt, vzít zalívku potřebuje rychlost, střeďáky můžou bolet z neustálého nabízení se nohy a vykrývajícího bolí z toho jak musí být nízko stehna. Volejbalové hřiště je malé a každá "liknavost", "nedotaženost" jednotlivce je hrozně vidět. Vizuálně a samozřejmě pak i výsledkově.  

Howgh. Dost bylo keců. Rozhoduje se na hřišti. Na tom herním, soutěžním. Až pískne rozhodčí (pokud tedy přijde).

Lesejk