PVD-TJ Braník 3:0

Důležité utkání jsme zvládli. Nebudu tvrdit, že na jedničku podtrženou, ale s tímto výsledkem jsme určitě dopředu nemohli počítat. Soupeř totiž nepatří k těm, kteří by se vzdávali a zkušenější patrně také bude.

Největší drama jsme připustili ve třetím setu, kdy se do nás v koncovce Braničtí zakousli. V posledních balonech jsme tradičně nadělili nějaké chyby, ale nakonec jsme nepovolili a vyhráli 26:24.

Takticky jsem do toho poprvé chtěl nějak významněji zasáhnout a nechal si prostor pro střídání. Morálním šéfem je i nadále Jean a Tač, tentokrát jsem chtěl pomoci i jinak. Naštěstí se mé předčasné střídání ve druhém setu neodrazilo výsledkově, stávat by se mi to nemělo. 

Vítězství napomohlo i to, že nahrávač soupeře byl opravdu malý. Většinu míčů jsme tak mohli táhnout přes jeho stranu i pomalejší náhrou. Kato se této situace nezalekl a smečoval nad poměry úspěšně. Tím odlákal pozornost i střeďákům. V závěru tekly malinko nervy konečně ne na naší polovině, ale na té opačné. Ale naší taky vedli nad Osmanem 2:0 a jak to dopadlo, takže kvituji i naší větší psychickou výdrž.

Takže záchrana nabyla skutečných rozměrů. Ať žije kolektivní výkon :)