Radotín ... očima kapitána

Mno, s Radotínem jsme v historii PVD odehráli 4 zápasy, 19 setů, 833 míčů a je to boj. Radotínští tradičně těží z dobře organizovaného pole a technického smeče. Jejich slabinou je hlavně absence hry ze středu.

Po nepříliš přesvědčivých výkonech v minulých zápasech jsem opět neočekával jednoduchý zápas. Protože vítězná sestava se nemění do zápasu šli v základu Lesejk, Sůša s Vítkem na bloku, Nadič se Cindym na smeči a Štefi na U. Novinkou byl Tač na liberu.

Prakticky celý první set jsme tahali za kratší konec, soupeř, jak jsem se obával, nás celkem čapal v poli a vytloukal na smeči. Snad kromě Vítka na středu každý hráč střídal minely s dobrými míči, na vystřídání tak byli všichni a nikdo. Set jsme prohráli o 6 bodů. V závěru jsem vystřídal Sanitku za Cindyho (snad, že byl otrochu horší než Nadič a něco jsem udělal musel).

Do druhého setu zůstal Sanitka a já jsem to šel zkusit za Sůšu. Snad zlepšením našeho pole a větší úspěšností Sanitky na smeči jsme set celkem v pohodě vyhráli. V průběhu setu šel ještě Kato za Štefiho.

Podobně se vyvíjel i třetí set až do stavu tuším 24:20, pak si vybral slabší chvilku Nadič s Katem i Lesejkova náhra na Štefiho (vystřídal Kaťáka) nebyla z nejzdařilejích a rázem bylo 24:23. V tajmu byl dohodnut útok středem přes Vítka, ale ne do autu 24:24. Nevím kdo zkazil pak, pamatuji si jen, že soupeř vedl 24:25 a útočil, naštěstí jen do našeho bloku. Tuším, že aut soupeře a Vítkovo vytlučení bloků nakonec přineslo důležité vítězství na naší stranu.

Čtvrtý set se od začátku vyvíjel dobře pro nás, za stavu 18:13 bylo slyšet od soupeře: "Pojďme to zkusit, třeba to není ještě prohraný". A nebylo. Slabší chvilku si vybral Sanitka v té chvíli smečující z handy i Kato, který sice nezkazil, ale nepoložil. Po tajmu za stavu 18:18 šel za Sanitku Cindy a po chvíli za Kata Štefi. Cindyho působení by šlo zhrnout do čtyř slov úklon, úklon, aut, aut a set byl v ...(pozor prohra v setu nebyla způsobena Cindym, někdy se střídání prostě nepovede, ale spíš sebeuspokojením, že se to ňák už samo dohraje, když je to tak dobře rozehraný)

Do tiebreaku jsem vsadil na sestavu, která  v podstatě vyhrála dva sety, Lesejk, Já, Vítek, Tomášové a Štefi. Zahájili jsme netradičně, tak aby nejúdernější hráč zápasu Vítek začal na levém kůlu. To nám přineslo vedení 3:0 a potřebný klid. Strany se točili za stavu 8:6. Závěr zápasu oživil do té doby dobrý rozhodčí třemi minelami, přičemž teče bloků do outu a sako soupeře byly opravdu hodně viditelné. Nicméně díky pohotové smeči Sůši (střídajícího na síti Lesejka) a závěrečnému esu Vítka jsme vyhráli (řekl bych i zaslouženě) 15:11.

Závěrem musím vyzdvihnout hru Vítka, který se konečně našel na smeči a hru v poli zvláště ve složení tří současných  či bývalých liber . Smečaři hráli pestřejc než v předchozích zápasech, škoda jen Sanitkova výpadku v závěru čtvrtého setu. Kato i Štefi na U se ještě pořád hledají.