Řepy očima Řepky aneb Lídr loserem

PVD-Řepy D 3:2 (26, -25, -21, 16, 9) možná je to trochu jinak, nepamatuji se přesně.

Tož k nám na vysočinu zavítali hoši od řepy s poměrně zajímavým skorem. A to tak, že všechno doposavad vyhráli. Sestavu měli zajímavou, jejich nejvyššímu jsem mohl klidně kličkovat mezi nohama, aniž by si toho povšiml. Tušili jsme, že to nebude procházka Růžovým sadem, ale Kouky taky není z rodu Pygmejů.

V prvním setu nastoupil na bloku Sůša s Jiřím, na diago Štefi, na smeč Tač a Katomil. Dramatický průběh jsme završili úspěšnou koncovkou. Další set vypadal na ručník na naší polovině, kdy soupeř vedl již o 7 bodů a nám nešel příjem, náhra, smeč, nic. Proběhlo dvojí střídání Cindy za Kata a Kouky za Sůšu. Kupodivu se všichni najednou chytli nejenom za nos, ale i na hřišti a Řepáci začali mohutně kazit. No zas takoví pašáci jsme, ale nebyli a prohráli v koncovce. Třetí set jsme hůře smečovali a celkem jasně prohráli.

No...Ale pak...Soupeři začal docházet dech, a to konkrétně nádech i výdech. Totální ofenzivou jsme zmrazili jejich ambice na hladkou výhru a těšili se na tiebreak. To už nás vydatně povzbuzovali kolegové z PVC, posilňovaní mokem pana Správce.

Pátý set jsme otáčeli strany za stavu 8:7 a osobně jsem čekal tahačku na skřipci a byl rád, že nemusím být u saka, ale na podání. Stačilo však 3x parádně zablokovat a soupeř rezignoval. V té chvíli se projevila asi i jejich horší fyzička a taky to, že hráli hodně přes svého nejlepšího a ten začal únavou kazit. Ještě se pokusili rozhodit nás tajmama a já se jenom snažil podat a nezkazit, protože ruce se mi už taky námahou  trochu třásly. Dalšími bezvadnými zákroky jsme dovršili první porážku lídra a mohli začít tančit v kruhu.

Pochválit musím všechny za hru v poli, obětavé zákroky a světe div se i za netradiční údery alá Brazílie. Na kůlech jsme se prosazovali střídavě oblačno, ale exceletní byl střed. Rychlíky Jiřího a Koukyho. Hlavně posledně jmenovaný jelimánek, zahrál nadprůměrně a na naše rychlíky soupeř pak již rezignoval. Dařilo se i podání-Kouky, Tač, občas Jiří.

Poprvé se byla podívat na našem zápase (a možná, že na volejbale vůbec) Dagmara. Je zajímavé slyšet názory někoho mimo standardní okruh. Prý je dobré sledovat jak se kdo chová: Kato si stále něco mumlá, Kouky, od ucha k uchu, si asi nějaké to LSD míchal do iontáku, Cindyho zubení, Jeanovo a mé soustředění nebo má zachmuřená tvář ala Řepka Olejka, Tačovo šahání na koule :) No a že to bylo ohromně napínavé a pěkné...

Takže mám radost gentlemani, dva body doma a skalp taky. Ve středu bude chybět Kato a Jean, možná ještě někdo. Mrdáku přijď.