Slavoj – PVZ 0:3 (-20,-20,-20)

První vítězství 3:0 v sezóně + proti týmu, se kterým máme nejvíce tiebreaků + okulíbivá hra (podle diváků) + plný stůl v pozápasové hospě + vinný střik za 25 Kč = krásný středeční večer.

Zápas měl vlastně dost podobný průběh, jako moje večerní cesta na Mikulovku. Díky nefungujícím dveřím tramvaje č. 18, meškajícím autobusům a metru končícím na Kačerově to vypadalo, že úhlopříčný přesun Prahou nezvládnu včas. Přesto s vyplazeným jazykem jsem dorazila na Mikulku ještě před otevřením tělocvičny. Stejně tak úvodní výměny vyzněly výrazně lépe pro Slavoj a zdaleka to nevypadalo na výhru 3:0 a průběh zápasu umožňující pohodlné střídání lavičky. Ale popořádku.

Základní sestava: Hany (N), JU (U), Šátek, Terka (B), Efka, Anička (S), Peťa (L). V průběhu hry se na hřišti objevily i Kali (S), Lenka (S do zadního pole), Anet (U).

První set začal nepřesnými příjmy a zkaženými podáními z naší strany a razantními útoky soupeřek z hlavního kůlu. Nějak jsem zapomněla, že Slavoj má tak vysoké hráčky. Stav 7:3 pro soupeře. Naštěstí jsme stihly docela rychle zklidnit příjmy a doztrátovat na podání JU, která svým servisem odtáhla slavojské od saka a my jsme začaly pomalu, ale jistě, dotahovat a otočit stav (9:8 pro nás).  Ještě v první půli setu střídala Aničku Ilča a do 15. bodu jsme si stihly vypracovat náskok 2-3 bodů, díky kterému jsme se uklidnily a dotáhly set do konce. V závěru ještě přišla do hřiště Lenka, jako pojistka příjmu a pole.

Začátek druhého setu byl opak prvního. Velmi brzy luxusní náskok 7 bodů (základem bylo dobré podání a bloky, které dokázaly udržet při zemi slavojské smečařky), proto střídání Anička do hřiště Ilča ven. Smůla pro Aničku, že pak přišla série našich nevynucených chyb a soupeř stáhl na dva body. Z krize jsme se však stihly zavčas vyhrabat (přeci jen nějaký progres po 3 letech trénování) a vrátily jsme se ke hře z úvodu setu (a k úvodní sestavě Ilča zpět na smeč).

Třetí set se vyvíjel podobně. Brzké vedení, soupeřky se nechaly rozhodit výroky rozhodčího, který z jejich pohledu sporné balóny pískl pro nás, a do poslední třetiny setu si šla vyzkoušet účko Anet. V závěru jsme si sice neodpustily sérii špatných příjmů a umožnily soupeřkám korigovat výsledek, ale naštěstí koncovka byla bez vážnějších dramat.

Pár poznámek bez ladu a skladu:

1) Útočily jsme hlavně z kůlů, smečařky to dobře otáčely po lajně přes malou nahrávačku

2) Dobré podání, které dělalo Slavoji problémy. Zejména plachty do zadní části hřiště, plus občas zkrácení těsně za síť. Hlavně však bylo na naše poměry stabilní. Jen jednou jsme zkazily podání 2 krát za sebou.

3) Hlavní zbraní soupeřek jsou razantní smeče z kůlu přes bloky z vysokých náher. Ty se nám docela dobře blokovaly, zejména na jejich nejlepší levačku byly bloky dobře postavené. Útokem z handy a ze středu tentokrát moc nezlobily a skoro nezalívaly – spíše loby do zadních rohů.

4) Slavojská nahrávačka je pomalejší. Když dostávala špatné příjmy (musela se na ně otáčet, dobíhat atd.) tak nestíhala a nedávala náhry na kůl dobře.

5) Chtělo by to zlepšit hru balónů zadarmo (chytřeji umisťovat podle postavení nahrávačky). Plusem je, že jich v tomto zápase nebylo mnoho.

6) Kolektivní výkon, se vším všudy (každá svůj podíl chyb i zázračných zákroků).

PS: A budiž na PV serveru dlouho uloženo, že včerejší čtvrteční trénink pod vedením Terky a Lenky byl… sousloví dost dobrý zdaleka nestačí.