Stavební fakulta-PVC 3:2

Po prvním vyhraném zápase, kdy asi nikdo nevěděl, co od zápasu čekat – jestli je vůbec možné vyhrát, přišel druhý, kdy už se vyhrát chtělo a také mělo. Nic naplat, nepovedlo se. První dva sety jsme sice vyhráli, ale rozhodně se nedá říct, že bychom je opanovali. V obou setech jsme měli náskok (několikrát), v obou setech jsme ho velmi snadno prohospodařili náhlými výpadky koncentrace zejména na příjmu a posléze obvykle zbytečnou chybou na útoku. V koncovkách jsme to pak nakonec se štěstím urvali. Toto nás mělo varovat, abychom do třetího setu nastoupili ještě lépe a zodpovědněji, ale bohužel nám velmi rychle ujel vlak na začátku. Důležitým faktorem byl zlepšený servis soupeře (občas dost na riziko, které se vyplatilo) a naše neschopnost na tento fakt zareagovat trpělivou hrou s kontrolovaným příjmem na střed hřiště a pomalejší hrou na kůly. S přibývajícím časem se také zlepšovala souhra soupeře na středu a my je prakticky nedokázali bránit ani na síti, ani v poli. Výměny se oproti prvním dvěma setům prodloužily, nicméně postupně se stávaly lehce stereotypní v jejich konci – obvykle jsme totiž výměnu zakončovali my a to bohužel často zbytečnou chybou, kterou již nebylo možné nijak spravit a vybojovat – tyto bychom měli co nejvíce minimalizovat, ale to je asi jasné Kamenem úrazu z mého pohledu byly balony zadarmo – pamatuju si cca dva, které byly zpracovány za jedna tak, aby bylo možno rozehrát útok všemi směry. Příčiny – nedostatek komunikace a včasného pohybu na balon. Také byla velká škoda a chyba to, že jsme celých 5 setů odhadovali soupeřovo podání dobře a nenechávali si dávat esa – kromě tiebreaku a koncovky 4. setu, kdy jsme dostali tuším hned 4 body. No a pak by asi taky nahravač neměl přijít v koncovce na hřiště pomoct tak, že celej přespeedovanej vyhodí náhru do zdi – pardon  (o dalších ani nemluvím…). V útočném projevu mi scházel razantní útok v lajnovém směru (nikoli přesně na lajnu, ale cca metr do hřiště), ani jeden z krajáků, kteří blokovali náš hlavní kůl, neměli ruce postavené přesvědčivě, aby se nedali použít nebo obejít s rezervou do hřiště. Možná na to nebylo nahráno dostatečně dobře, ale to musí zhodnotit kůlaři, jak viděli prostor v lajně  Nějaké podněty na zlepšení? No jelikož sestava je pěkně v rozporu s předchozí sezónou, tak zejména klást důraz na komunikaci během hry a stále vnímat pohyb spoluhráčů a být připraven v každé situaci zasáhnout… Vždy je lepší chyba z přehnané aktivity, než z toho že nedávám pozor! Musíme si zvyknout na to, jak se na hřišti každý z nás chová a být připraveni předvídat (anticipace je takové hezké slovo  ). Důležité je hlavně tohle dostat do tréninku! A pořád, ve hře se musí těžit z tréninku a nesmíme hledat něco, co na tréninku neznáme… Takže jestliže bude trénink bez koncentrace, a to ať už v poli nebo na útoku (směr, razance, technika) nebo i jinde, tak v zápase se bude těžko měnit zaběhlý rytmus, který má každý v sobě přirozeně, až to bude nutné. Musíme se na tréninku nutit do útoků s lehce zvýšenou mírou rizika, která ale bude plně kontrolovaná odpovědnosti týmu za své skutky – tzn. nezkoušet útoky s vědomím, že teď můžu zkazit, protože je to jenom trénink… NE! Na tréninku je třeba se naučit pracovat také s vnitřním rozpoložením, které nacházíme na zápase a musíme si pro něj na tréninku vytvořit podmínky trochu uměle. Ale i tak je potřeba se nutit do novot a nestandardních situací… Je to trochu v protikladu, a proto je to složité na navození, ale je to nenahraditelné  To je asi vše z takového lehce teoretického pohledu na věc. Zlepšení koncentrace na tréninku se následně projeví naprosto všude, zlepší se tím i ona komunikace a tým bude vypadat mnohem kompaktněji. No a kluci céčkoví, kdo se pročetl až sem, tak přispějte svým málem do komentáře, budete za to odměněni alkoholovou pozorností, kterou vám ještě dlužím za svůj restart! Ale komentujte to tak, aby z toho nevyplývalo, že nějaká odměna bude  Schválně kolik se najde pozorných čtenářů  Zbytek bude mít smůlu  Tak vzhůru na slávii a ať využijeme výhodu domácího prostředí zase my! PS: Snažte se si udělat čas po zápase aspoň na to jedno pivo. Byli jsme tam 4 hráči z 10 pouze. S Grbim jsme se zdrželi asi půl hodiny a šli domů, ale spoustu věcí si tam stihneme za čerstva vyříkat a po takovýchto prohrách je to vskutku žádoucí!