komentář

 V utorok sme nastúpili na posledný zápas jesennej časti antukovej sezóny 2019/20.
Zišli sme sa v slušnom počte 11+2 (Lesejk a Zub). Súperom nám bol veľmi skúsený a na prvý pohľad nenápadný team z Modran, kde hlavnými ťahúňmi boli dvaja borci ostrieľaní v minulosti prvou ligou - ucko c.17 a statny blokar. Ktorý mali širokú skalu úderov na útoku a 17tka mala k tomu parádne pole. V zápase nás vyškolili nespočetne krát...

Ráno na nás Petřiny zkusily fintu s tím, že jich bude málo a zápas se neodehraje, toho využil Mates a vyměnil trmácení se do Vysočan za divadlo s dívkou.
Proto, když odpoledne Petřiny ohlásily šestého hráče, říkal jsem si co asi vykouzlím s šesticí věrných s dvěma nahrávači. Naštěstí Tač, zmaten počtem potomků, se zapoměl nahlásit a tak se nás ve Vysočanech sešlo 7.
Základní sestava byla Tyky N, Cindy, Tač S, José L, Soda U,  já a Marcinovo déjà vu na bloku.

Když mi navigace při nasedání do auta ohlásila, že ačkoliv jsem vyjel obecně včas, tak dnes, když se budu hodně snažit, tak kvůli zácpám na zápas dorazím možná na rozpodávání, začal jsem litovat, že mám u sebe registračky. Ale nakonec dobře, že jsem je u sebe měl. Pár minut jsem stáhl a hlavně soupeři na tom byli ještě podstatně hůř a horko těžko byli komplet na konci čekačky. Takže na zahřátí nakonec času dost.

Koukám na druhou třetinu čtvrtfinále a značně mi to připomíná naše včerejší trápení se Slavojem.

Na ten jsme dorazili v devíti, byť Kumbál a Holub až téměř na zahájení. Základní sestava tedy Tomáš L, José N, Štefi U, Lukáš + Cindy S a Sůša + já B.