Tak jsme doSUSHIli aneb "kondiční" soutředění u Liborka

 Minulý víkend se konalo nakonec jen takove "mini" soustředění PV u Pivora v bytě a mě přišlo škoda, ho nechat bez provšimnutí zmizet v minulosti....

 Největším lákadlem byla bezpochyby přítomnost paní Katooové a jejího vzorného synáčka, kteří svolili (snad dobrovolně) stát se na jedno odpoledne otroky/šéfkuchaři a pohostit nás tradičními Japonskými pochutinami. Dalším lákadlem byla oslava narozenin Anety a Setyho a nakonec nesmíme zapomenout na nahrané zápasy z olympiády, které jen čekali na naše kritické shlédnutí.....

 Akce oficiálně začínala v sobotu ve tři a kolem čtvrté už bylo u libora v bytě nouze o volné místo k sezení. Účast byla snad jediná slabší stránka celé akce. čest PVŽ zachránila pouze Aneta (o blamáži Hanky se zmíním jen takto a nechám viníka vysvětlit své chování...), PVC/D jsem zastupoval já, Pivor, Kato, Sety a k večeru dorazil Tac. Z dalších přítomných jsem většinu viděl poprvé v životě (vzpomenu snad jen Katku od Kata, Lenku od Setyho a pak tam byl ještě Ťuťu a Verunka), ale dohromady nás bylo nejvýše 15. A málem bych zapoměl na Lesejka z Dášou, kteří dorazili někdy večer po stěhování a na Lucku s Danou ze španělky.

 Hned po příchodu jsme byli zavaleni kontinuálním přísunem japonských delikates. První byla polévka s velkými kusy všeho (hlavně zeleniny). jelikož se jedlo pouze hůlkami, tak to byl docela ostrý test pro ty z nás co s hůlkami jedli poprvé v životě. Samozřejmě došlo i na tradiční sushi a vrcholem večera (alespoň pro mne) byl masový koláč se sépií (lahůdka ). Tekutou část stravy si vzali na starosti oslavenci. Rozhodnutí, že se budou podávat míchané nápoje jsem nejprve nepřijal s nadšením (není to nic osobního, jen špatné zkušenosti), ale po vyřešení logistických problému (netuhnoucí led, chybějící guma do mixéru) se podařilo připravit chutné a jednoznačně alkoholické nápoje a po prvním mochitu jsem už žádné problémy neměl. Samozřejmě nechybělo ani pivo a víno, ale těm jsem se já vyhýbal velikým obloukem. A samozřejmě padlo asi 1,5 litru zelené, té jsem se už vyhnout nemohl ...

 V mezičase jsme stačili shlédnout asi čtyři utkání šestek mužů a dva beache z olympiády. Dívalo se na to pěkne, ale kromě ponaučení "Skač o metr výš." "Hrej to tam, kam to opravdu chceš hrát." a podobných jsem si z toho já moc neodnesl.

Večer pokročil, po hromadném rozloučení se s paní Katoovou odešli i někteří další a nakonec zůstalo jen pár otrlých (překvapivě volejbalistů ). Přišel čas na společenské hry a Twister nás zabavil aspoň na hodinu (z toho jsme asi 10 minut hledali s Anetou jednu podstatnou část hry na ulici před domem, kam ho vyhodil opilý, probuvší se Setuza...poté co to provedl samozřejmě zase spokojeně usnul). Určitě se během dne a večera dělo spoustu dalších zajímavých věcí (a co jsem tak slyšel nejenom večera, ale i v neděli ). Ale zrovna si na žádné nemůžu vzpomenout.... Co vím jistě, že jsme s Tačem dorazili na Budeč někdy po třetí raní a tím pro nás podzimní soutředění skončilo.

Na závěr bych rád poděkoval Katovi (+pí Katoové a Katce), Pivorovi, Anet a Setymu za nápad, provedení a nasazení. bylo to vážně super.

Tyky

PS. Libor fotil jak o život, takže hned jak si koupí nový počítač, tak dá určitě ty nejlepší fotky na web (snad i spolu s těmi ze soustředění v Plzni)