Turnaj v ČB 4.9. 2010

Tradiční turnaj v Českých Budějovicích, který byl od začátku prezentován jako sehrávací a rozehrávací. Snad i proto se nám nakonec podařilo jet v sestavě PVZ bez cizích hráček (Evičce už tak nikdo neodpáře, že je naše) - Zubka (N), JU (U), Janice (B), Kristý (B), Šátek (S), Kali (S) a Evička (L, S). 

Hned z kraje nás Budějovice překvapily - pivo Pardál hospodští nečepují, UK PřF a Stavebka jsou pro Budějovičáky jedna a ta samá vysoká škola UK Praha, a tak jsme se hned na úvod strachovaly, že bez pinknutí do míče pojedeme domů. Naštěstí hodní organizátoři jedním mocným tahem zmačkali připravený systém a tabulku pro 6 týmů a na koleni nakreslili nový pro týmů 7, díky, můžem se jít rozcvičit. A že to rozcvičení bude potřeba nám bylo jasné hned po představení soupeřů - oproti minulým ročníkům turnaj kvalitativně posílil a všichni účastníci (až na nás a jeden poslepovaný tým) hrají první a druhou ligu (Rokycany - 2.liga, Tatran Střešovice - 2.liga, Stavebka - 2.liga, Madeta ČB - 2. liga, Peďák - 1.liga, ČB Volleyball - poslepovaný tým bez soutěže), překvapení č.3. Trošku jsme se začaly obávat potupného výprasku.

Nicméně bez bázně a hany jsme se postavily prvnímu soupeři ze Střešovic a ejhle naše nestandardní smeče a zalejvky v kombinaci s vysokým a dobře načasovým blokem, plus dobré podání nám zajistily hned na úvod vedení (překvapení 4). Až do 15. bodu jsme si udržovaly mírný náskok, pak ale Střešovice zpřesnily a především zrychlily hru a připsaly si první set. Druhý set byl to samé v bledě modrém, sice jsme se rvaly a snažily, avšak v rozhodujících chvílích soupeř ukázal lepší individuální vyspělost a přehrál nás (zejména série podání a špatného příjmu nás stála koncovku). Přesto není troufalé napsat, že jsme Tatran překvapily (bral si na nás time-out) a potrápily. 

Podobný průběh měly i zbylé dva zápasy ve skupině se Stavebkou a Rokycanama.  Do posledního zápasu ve skupině, jsme si prohodily s Evičkou posty, já na libero a Efka na smeč. Což se ukázalo jako osudné, páč si Efka v zápalu hry prohlédla naviják na kůlu pěkně zblízka. Tak zblízka, že můžem být rádi za pouhou ranku pod spodním víčkem. Přesto se volala záchranka a my ukecávaly rozhodčího, aby nás set nechal dohrát a nevzal nám ho kontumačně (ukecaly jsme). Set jsme prohrály. Efka naštěstí dopadla o poznání lépe, vše se obešlo bez šití a bebí bude brzy zahojeno, uffffff.

Ve skupině jsme skončily jasně poslední a tak nás čekal ještě jeden zápas s ČB volleyball. Zde jsme poprvé za celý turnaj byly mírnými favority. Vítězství se rodilo těžko (tradiční výkyvy na příjmu a na druhou stranu naše šňůry na podání), ale nakonec jsme dokázaly vyhrát, sic jako hérečky 25:23 ale se sladkou tečkou.

Ještě trošku shrnu naši hru - rozhodně jsme ostudu neudělaly, nicméně ke kvalitám soupeřů nám chybí lepší individuální výkony a větší soustředěnost na hru v průběhu celého setu (skoro pravidelné útlumy kolem 15-19 bodu nás většinou stály vyrovnaný boj v koncovce a vitězství v setu). Naší silnou zbraní byl jednoznačně blok, kolikrát jsme protihráčky pěkně sestřelily, a podání. Evičce se podařilo rozhýbat pole, takže nám dovnitř padalo relativně málo balónů (v porovnání s jinými zápasy). Abychom však mohly hrát vyrovnanou hru musíme zlepšit komunikaci na hřišti, tvrdost smeče a smečování mimo postavení obecně a zpřesnit/zrychlit náhru. Skládalo se především z handy a hlavního kůlu, na středu jsme se moc nescházely, ale to se určitě ještě zlepší a útok z trojky byl tak 50 na 50 (když smečovala JU a Kali, tak to šlo, když tam byla Šátek tak ne).

Celkové 6. místo nakonec odpovídalo našemu výkonu, vyhrál prvoligový Peďák, druhý byly myslím Střešovice a třetí Rokycany. Hladové okno nás nasytilo, Budějovice jsou pořád stejně krásné, podobně jako Hluboká, přes Písek je to do Prahy lepší, na Ilčině rameni se krásně spí,zzzz...... Za rok zas.