zápas

Myslím, že zápas se Španielkou dobře podpořil poslední Melounův článek o chybách. My jich udělali méně, a jelikož se soupeřkám moc nedařilo, bylo třeba dát jim šanci to zkazit. A to se povedlo – nekazili jsme podání, občas z něj bodovali, nedávali jsme smeče do spodní pásky saka, ale přehráli, a ono se to už většinou nevrátilo.

Zápis z prohraného zápasu se asi nechce psát nikomu, ale zase je škoda, aby to úplně zapadlo. Včera jsme nastoupily proti Modřanům – což je soupeř, se kterým se vždycky trápíme, i když bychom na něj měli. Prohry s Modřanama mě vždycky štvou tak nějak víc... možná je to tím, že je to tým složený z mladých holek, které hrají trochu podobnou hru jako my. Prostě to není tak, jako když nás uzalejvají Uhříněvští nebo Vršovické...

No nemam já letos smůlu? Už to píšu zase já...

Historie se opakuje, je tu znovu zápas s Modřanama a zase já píšu komentář, stejně jako loni na podzim – už se nedivím, že jsem to tak na plný čáře prostřihala:) (doufám, že se tradice vyplní i v tom, že to i letos bude můj jedinej:))